Na základě toho můžeme dojít k závěru, že v paleolitické éře bylo toto území hlavním centrem civilizace. Výsledky výzkumu jsou publikovány ve vědeckém časopise Archaeological Research in Asia (Archeologický výzkum v Asii).

Podle slov vědců nalezená díla starověkého umění ukazují povahu vznikajících náboženských představ a objasňují vývoj a původ starověkých technologií severní Eurasie a také pomáhají zjistit, s kým byli první obyvatelé Sibiře v kontaktu.

Jak uvedli autoři studie, zkoumání vícevrstvého místa pobytu starověkých lidí v oblasti zatopené vesnice Usť-Kova v Krasnojarském kraji trvá více než půl století.

„Výzkumný tým provedl podrobnou mikroskopickou analýzu každého objektu, včetně dvou figurek vyřezaných z mamutího klu, aby našel stopy nástrojů použitých k jejich výrobě. Výzkum byl proveden pod vedením Ljudmily Lbovové, doktorky historických věd, profesorky Katedry archeologie a etnografie Novosibiřské státní univerzity,“ uvedl Nikolaj Drozdov, doktor historických věd, profesor Katedry dějin Ruska Sibiřské federální univerzity. 

Podle jeho slov vědci poté, co zpracovali mikroskopické snímky figurky mamuta, vyrobené z velkého fragmentu klu, obnovili technologii zpracování mamutí kosti, kterou používali starověcí řemeslníci.

„Metody a techniky opracování mamutích kostí, které používali obyvatelé Usť-Kovy, potvrzují příbuznost těchto artefaktů se starodávnými uměleckými díly z místa výskytu Malta v Irkutské oblasti na řece Bělaja,“ řekl vědec. 

To podle vědců dokazuje existenci kulturních a technologických vazeb mezi starověkými obyvateli Sibiře, kteří navázali říční komunikaci od pradávna.

„Nalezená figurka mamuta je nabarvena na obou stranách: jedna strana je červená, druhá je černá. To naznačuje vznik náboženských názorů mezi starověkými lidmi, spojených se životem a představami o vesmíru, protože červená je barva krve a života a černá je tma a smrt,“ vysvětlil Nikolaj Drozdov.

Technologie výroby takových barev je podle vědců v současné době zkoumána v SP RAV v Krasnojarsku metodami spektrální analýzy.

Jak uvedli odborníci, je již známo, že starověcí mistři používali okr jako barvivo k vytváření červených odstínů, mangan a hořčík pro vínovou a šťávu z pelyňku a z ostřice pro tmavě modrou barvu.

Podle vědců budou dalším předmětem jejich výzkumu skalní malby neolitu, doby bronzové a železné v Motyginském okrese Krasnojarského kraje, v Chakasii a Tyvě. Archeologové plánují podrobně prozkoumat složení barev používaných pro skalní malby.

Podle vědců jsou mezi artefakty Usť-Kovy velmi zajímavé i další předměty. Mezi nimi je první grafické zobrazení koně na Sibiři na desce z mamutího klu, které je staré 18 tisíc let.

„Tato díla, kromě četných přívěsků, korálků, fragmentů náramků, podlouhlých knoflíků a malovaných prstenů, se zachovala v dobrém stavu. Jsou jedinečná a mají velký význam nejen pro ruskou, ale i pro světovou archeologii,“ prohlásil Drozdov.

Autoři výzkumu uvedli, že kromě artefaktů z lokality Usť-Kova na území Krasnojarského kraje existují další zajímavé nálezy týkající se starověkých kultur.

„Například tyč z kosti, stará 18 tisíc let, s obrázky ve tvaru bodové spirály. Pravděpodobně sloužila starodávným Sibiřanům jako sluneční lunární kalendář,“ řekl Nikolaj Drozdov.

Kromě toho byl podle vědců před více než 50 lety v místě přehrady Bogučanské vodní elektrárny objeven hrob šamana z doby bronzové. Byly tam nalezeny i dvě antropomorfní figurky vyřezané z mamutího klu. Do jejich očních důlků byly vloženy korálky z bílého pyrofylitu, jehož ložiska jsou soustředěna v Jihozápadní Asii.

Takové artefakty podle názoru vědců společně s nálezy v Denisově jeskyni na Altaji dokazují, že národy, které obývaly Sibiř v době kamenné, byly vysoce rozvinuté a v žádném případě nezaostávaly za jejich současníky z území současné Číny, Španělska či Francie.