PETR HÁJEK není překvapen pokrytectvím politiků a médií kritizujících „rouškovné“ - pro seniory, protože zná zákonitosti dopravy na Titaniku
Babiš chce dát důchodcům pět až šest tisíc navíc! No viděli jste někdy něco tak amorálního? Takhle si kupovat voliče! Státní rozpočet to vyjde na 14, možná i 15 miliard korun! Proč tohle dávat bábám a dědkům, kteří už nic neprodukují? Petr Fiala (to je ten charismatický politolog v čele ODS po Petru Nečasovi odstraněném pučem prokurátorů Ištvana a Bradáčové za přispění plukovníka Šlachty) to komentoval vtipně jako vždy: My zase slíbíme každému občanovi milión.A již jsou v mainstreamových médiích ohlasy pokrokových důchodců: Mně Babiš nic dávat nemusí, a pokud mi to dá, hned všechno pošlu Miliónu chvilek! Pepa Středula (to je ten odborář, co by chtěl být prezidentem) to naopak vítá:
Tu od bank – což by bylo báječné, ale neproveditelné, protože skutečná politická moc je v rukou jejich tajemných majitelů. Tu vysokým zdaněním majitelů bytů, domků, chat a dalších nemovitostí – což by bylo nemravné, ale zase snadno proveditelné, protože moc politickému lidu nenáleží (kromě několika bezcenných formálních slov v ústavě).
Spravedlnost (nejen sociální) má prostě v liberální demokracii vypadat takhle: Našetřili jste si „krvavě“ na domek, chatu, chalupu, byt (na nějž možná ještě dvacet let budete platit hypotéku)? Tož zaplať, ševče (viz Pyšná princezna) za to, že NĚCO máš! Pracovali jste celý život jako mourovatí, a byli jste rádi, že taktak vyjdete od výplaty k výplatě, z významné části vašeho platu jste přispívali na důchody svým i cizím maminkám, babičkám, otcům a dědům (takzvaný průběžný důchodový systém) a ve stáří si lámete hlavu, jak dát dohromady korunky na byt a stravu? To je přece správné, na vás už nezáleží, takže kdo by vám chtěl přidat, je zločinec, populista a zloděj.
To je ale prý rovněž v pořádku. To je projev „mezinárodní solidarity“. Ucpávka, aby se unie rovnou nerozpadla, protože Italové jsou stále více naladěni odejít z eurozóny – což by fakticky znamenalo konec projektu EU. A protože italští důchodci patří (jako ve většině ostatních zemí) k voličům, kteří svého volebního práva využívají nejvýrazněji – snad že z minulosti stále ještě věří, že volby mohou něco změnit – míří (i naše) peníze právě k nim. Kdyby italský stát dal najevo, že na jejich důchody už nemá, „seniorská revoluce“ by mohla hodit vidle do posledního pokusu, jak udržet velkoněmecký evropský projekt při životě dalších několik let. Ať to stojí, co to stojí.
Když naproti tomu Babišova vláda chce naplnit vládní program – počítá se zvýšením průměrného důchodu na 15 000 korun – vybuchne vlna odporu. O peníze ale přitom ve skutečnosti vůbec nejde. Nejvíce jsou rozlíceni ti, kdo v době svého vládního angažmá „upláceli“ jiné skupiny voličů. Ty „své“. Specificky ODS, TOP 09 a lidovci. Jistěže „rouškovným“ pro důchodce Andrej Babiš současně posiluje své šance na další volební vítězství v tomto a v příštím roce. Plní totiž, co slíbil. Proč totéž neudělala ODS, TOP 09 či lidovci, když byli ve vládě?
Typicky „zelený deal“, kterým chce Brusel vyhodit z okna (do kapes soukromých bank a globálních firem) bilióny (v přepočtu na koruny), aby „poručil větru, dešti“, jak si přeje navedená a pomatená Gréta. Tuhle se s ní sešla kancléřka Merkelová – a náramně si rozuměly. Jak by ne. A to nejde jen o pár stovek euro pro německé důchodce (i když o ně také), jejichž příjmy jsou s těmi našimi nesouměřitelné. Jde o jinačí „korona-příspěvky“:
Do konce července se sešlo na kancléřství již 69 606 žádostí o státní příspěvek na nákup elektromobilu. Ano, slyšíte dobře. Prémii na nákup elektromobilu Berlín od července do konce roku 2021 navýšil pro Němce z 3000 až na 6000 eur (přes 160 tisíc korun každému!). Další až 3000 eur (80 470 korun) navrch Němcům přispěje ještě výrobce (kterého vláda předtím sanovala).
Nejlevnější model elektrického automobilu vychází na 21 800 eur (571 923 korun). U elektromobilů s cenou do 40 tisíc eur přitom kupec dostane právě nejvyšší možný příspěvek – ve výší 6000 od státu a 3000 od výrobce. Celkem tedy 9000 eur, což u nejlevnějšího modelu představuje více než 41 procent ceny absurdního auta. Jen tak. Aby se vyrábělo a prodávalo něco, co vůbec není potřeba, na co nejsou ani kapacity dobíjecích stanic ani elektráren – jež se ovšem současně „pokrokově“ ruší.
A německý spolkový sněm minulý týden současně schválil takzvanou základní penzi pro 1,3 milionu nejchudších důchodců a důchodkyň. Ročně toto opatření stát vyjde na 1,3 miliardy eur (34,7 miliardy korun). Na plný příspěvek mohou dosáhnout důchodci, jejichž důchod činí maximálně 1250 eur (33 350 korun) u jednotlivců a 1950 eur (52 tisíc korun) u párů. Že jste to z České televize či rozhlasu neslyšeli? Čímpak asi to?
To ale naše liberální demokraty nezajímá. Topíce se tleskají vládě, když rozhodne posílat desítky miliónů na podporu běloruských majdanistů (přesto, že do vnitřních záležitostí Běloruska se přece vůbec nemícháme). Volají sláva, když vláda rozhodne posílat desítky miliard americkým zbrojovkám na staré vrtulníky a další „prošlé“ zbraně, které by kromě protektorátních nevolníků už nikdo s rozumem v hlavě nekoupil. Ale ječí odporem a hrůzou, když tatáž vláda chce dát pár korun na přilepšenou důchodcům, kterým toho tolik všichni dlužíme.
Peníze už nic neznamenají. Jde pouze o fiktivní nástroj, kterým se má na hladině udržet Titanik dávno skončeného projektu „evropské integrace“ pod německou nadvládou. Němci to už pochopili a začínají se připravovat na nejhorší. „Demoblok“ zatím (skrze své „veřejnoprávní“ či Bakalovy a Křetínského hlásné mediální trouby) z nás dělá trouby. Babiš alespoň připravuje důchodcům malé nafukovací vesty (stejně s nimi daleko nedoplavou). Ani on na bruselské záchranné čluny nesáhne. Ty jsou určeny jiným.
Je nejvyšší čas spustit na vodu obnovené státní suverenity ty naše vlastní – a co nejrychleji EU opustit. Zda nás zasáhne asteroid – dříve či později se to stejně přihodit musí – ovlivnit nemůžeme. To, zda nám „panstvo“ dovolí mít v rukou alespoň záchranný pás – referendum o vystoupení z unie – ovlivnit můžeme. Volit jen ty, kteří to mají v programu.
Ostatně soudím, že czexit je jediným tématem, které má pro naši budoucnost reálný význam. Právě tak, jako pro většinu důchodců alespoň malý příspěvek na přežití.