Během svého vystoupení ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí upozornil na situaci v Bělorusku, kterou zneužívají různí konspirátoři a dezinformátoři pro manipulování s názorem veřejnosti o motivu, průběhu a možných důsledcích protestů běloruské občanské společnosti.

„Jde o podsouvání stále stejných motivů a konspirací: lidé jsou figurky, Západ je zkažený, chtějí vás oklamat, svoboda a

demokracie neexistují. Je to snaha povzbuzovat nedůvěru. A přesvědčovat lidi o tom, že strategické euroatlantické ukotvení země jde proti zájmům Slovenské republiky,“ shrnul Korčok později ve facebookovém příspěvku hlavní zprávu svého projevu.

Jak vypadá v praxi dezinformační kampaň o Bělorusku podle Korčoka?

Ministr dále novinářům vysvětlil, jak taková propagandistická kampaň funguje a z jakých udržitelných pojmů se skládá. Pro názornost ukazoval cedulky s napsanými pojmy.

„Jsou jimi

majdanizace, zvýšené aktivity NATO u hranicích s Běloruskem, geopolitický zápas, placení protestů ze zahraničí a používání fašistických symbolů,“ přiblížil šéf slovenské diplomacie.

Upozornil, že termín majdan, který se vztahoval na události z roku 2014 z ukrajinského Kyjeva, se stal demonstrující nálepkou dezinformací pro jakýkoliv občanský protest.

„Veřejnosti je vsugerováno, že jde o protest malé skupiny občanů usilující o převrat. Je třeba si klást otázku, co posloucháme na náměstích – volání po moci nebo apel na základní demokratické principy a nezmanipulované volby?" zeptal se Korčok.

Podle něj v Bělorusku jde o „neřízené protesty, prakticky bez politických lídrů, po celé zemi, kromě náměstí už i v klíčových odvětvích hospodářství, v samosprávě a státních médiích“.

Ministr popřel tvrzení o NATO

Důrazně popřel tvrzení o aktivizaci jednotek NATO v blízkosti hranic s Běloruskem, na kterou upozorňuje Alexandr Lukašenko.

„Totální výmysl a ‚příkladné‘ papouškování hloupostí, které si vymyslel režim po několika dnech protestů, zaskočen jejich masovým nárůstem. Přítomnost spojeneckých vojáků, včetně slovenských, v Pobaltí a Polsku není odůvodněna současnými událostmi v Bělorusku, ale kvůli tomu, co se událo na Ukrajině v roce 2014,“ vysvětlil.

Vyvrátil dále dezinformace naznačující vytváření dojmu, že se z Běloruska stává kolona Západu.

„Pravda je přitom taková, že demonstrace v Bělorusku nepožadují připojení k euroatlantickým strukturám ani k NATO. Na protestech nevějí evropské, ale běloruské vlajky. Demonstranti žádají zejména zopakování zmanipulovaných voleb, konec násilí a současného režimu. Tečka. A o ničem jiném nemluvíme ani my, představitelé EU,“ prohlásil.

Podobný scénář používali komunisté

Podle jeho názoru je také nutné klást zcela logicky otázky v případě, že by demonstranti byli placeni ze zahraničí.

„Jak je něco takového reálné v silně centralizované zemi pod dohledem státní moci?“ položil otázku. Připomněl, že takový scénář propagandy už komunisté použili.

„Když to chtěli znemožnit, zdiskreditovat jakékoliv protesty, začali je spojovat s finančními prostředky ze zahraničí,“ řekl.

V případě údajných fašistických symbolů, které mají představovat vlajky protestujících, ozřejmil, že jde o historickou vlajku, pod kterou skládal prezidentskou přísahu i nynější prezident.

Sankce vůči Bělorusku

„Chci, abychom zavedli sankce co nejdříve,“ zdůraznil ministr s tím, že nejde o ekonomické sankce vůči Bělorusku, ale o sankce na osoby, které jsou spojeny s paděláním voleb a útoky na demonstranty.

O jejich zavedení budou ministři zahraničí EU jednat ve čtvrtek 27. srpna v Berlíně.

Ministr také připomněl, že aby byly sankce účinné, musí být přijaty na úrovni 27 států Evropské unie.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.