Lukašenko v jednom ze svých rozhovorů oznámil, že se spolu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl na poskytnutí pomoci pro zajištění bezpečnosti Běloruska. Mnozí v Česku toto prohlášení interpretovali jako předzvěst ke vpádu ruské armády, jako k tomu došlo během potlačení Pražského jara v roce 1968.

Generál Šándor však situaci vnímá jinak a je přesvědčený, že běloruský prezident ustojí tlaku protestů. Dále poznamenal, že i samotné demonstrace nejsou ani protiruské, ani proevropské, což je zásadní rozdíl se situací na Ukrajině v roce 2014.

„Navíc v Bělorusku nejsou žádné fašizující síly, které by útočily proti Rusku jako takovému. Proto si nemyslím, že by chtěl Putin poslat do Běloruska armádu. Nic takového se nestane,“

vysvětlil expert.

Podle něj cílem Ruska není zachování u moci Alexandra Lukašenka, ale zajistit, aby sousední země byla stále v jeho sféře vlivu. „Putinovi nejde o Lukašenka. Jde mu o Bělorusko.“

Hlavní chybu Lukašenka vidí v tom, že na protesty reagoval zpočátku přehnaně tvrdě. I pokud byly volby skutečně zmanipulované, přesto by je podle Šándora vyhrál. Kolik skutečně má opozice příznivců, není v této chvíli jasné.

„Minsk je samozřejmě důležitá část Běloruska, ale není to celé Bělorusko. Prostě nevíme, jak veliký je ve skutečnosti celoběloruský odpor proti Lukašenkovi,“ říká analytik.

V neděli se v běloruském hlavním městě konaly masové protivládní demonstrace. Po jejich skončení tisková služba prezidenta země zveřejnila záběry, na nichž Lukašenko vystupuje z vrtulníku s kalašnikovem v rukou.

„Vystoupení Lukašenka v neprůstřelné vestě s kalašnikovem v ruce byl dost velký signál, že neodstoupí,“ domnívá se bývalý šéf vojenských zpravodajců.

Kromě toho pod záminkou hrozby NATO uvedl svou armádu do bojové pohotovosti, čímž podle Šándora ukazuje, že „je schopen ji kdykoliv a k čemukoliv použít. Signál k opozici je jasný. Myslím si, že to opozici zastraší.“ Výsledkem celé politické krize pak bude těsnější závislost Běloruska na Rusku.

„Celkem evidentní je, že se Bělorusko bude více a více přimykat k Rusku. Putin Lukašenkovi pomůže, a tím si udrží Bělorusko ve svém předpolí, tak jak to Rusko vždycky chtělo a potřebovalo,“ uzavírá analytik.

Pomoc z Ruska

Běloruský prezident z protestů obviňuje síly na Západě, „aby se pak vrhly na Rusko“. Kromě toho upozorňuje na zvýšenou aktivitu vojsk Severoatlantické aliance u běloruských hranic, což ovšem NATO popírá.

Lukašenko a Putin se dohodli, že Rusko poskytne „nezbytnou pomoc při řešení problémů na základě principů Smlouvy o založení Svazu Ruska a Běloruska, a, pokud to bude nutné, i pomocí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB)“.

V samotném ODKB uvedli, že se Minsk může obrátit se žádostí o pomoc v případě hrozby vnějšího nebezpečí. Zatím ale žádná žádost nepřišla a generální tajemník organizace Stanislav Zasj vyjádřil přesvědčení, že se Bělorusko se svými vnitřními problémy vypořádá samo.

Před ruskou vojenskou intervencí do Běloruska dříve varovali senátor Jiří Drahoš, bývalý náčelník generálního štábu, generál Petr Pavel či moderátorka ČT Nora Fridrichová.