Lidé prezidentu Miloši Zemanovi navrhli, aby 28. října vyznamenal 243 osobností. Médiím to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Čas na zasílání návrhů lidé i organizace měli do konce července. Zda a koho prezident vybere, je na jeho rozhodnutí. Své návrhy hlavě státu v uplynulých týdnech předaly i například Sněmovna nebo Senát.

Kdo se připojí ke Gottovi?

„Na pana prezidenta se obrátilo v souvislosti se státními vyznamenáními 219 občanů a bylo předloženo 243 návrhů,“ uvedl Ovčáček. Počet návrhů je o něco nižší než loni, kdy pan Zeman dostal 229 dopisů s návrhy na státní vyznamenání, ve kterých navrhli ocenit 257 osobností. O rok dříve přišlo 214 doporučení.

Co se už ví? Pan prezident Zeman už dříve avizoval udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu Bílého lva třem osobnostem. In memoriam chce vyznamenat Jaroslava Kuberu, který letos zemřel ve funkci předsedy Senátu, a zpěváka Karla Gotta, který zemřel loni. Ocenit slíbil i epidemiologa Romana Prymulu za jeho práci při potlačování koronavirové epidemie.

Letos Senát na státní vyznamenání nominoval 32 osobností. Navrhl třeba ocenit předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, neurochirurga Vladimíra Beneše nebo mikrobioložku Soňu Pekovou za její podíl v boji s koronavirovou epidemií. Medaili Za hrdinství by si podle senátorů posmrtně zasloužila zdravotní sestra Věra Hanušová z Thomayerovy nemocnice, která se nakazila koronavirem od pacienta.

Poslanecká sněmovna panu prezidentovi na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu Bílého lva navrhla členy odbojové skupiny Tři králové Václava Morávka, Josefa Balabána a Josefa Mašína a další čtyři válečné veterány. K poslaneckým adeptům na medaili Za hrdinství patří trojice záchranářů Jiří Stuška, Martin Mikloš a Jiří Vašica, která loni v říjnu pomáhala zraněným při hromadné nehodě, byť byla v tu dobu mimo službu.

Ministerstvo obrany navrhlo, aby vyznamenání dostal také hlavní architekt takzvané chytré karantény plukovník Petr Šnajdárek.

Je vidět, že letos jsou návrhy na vyznamenání různorodé. Politické osobnosti, hrdinové z minulosti, bojovníci s koronavirem. Co se neví, jak seznam vyznamenaných zpestří osobnosti, které vybere přímo pan Zeman. V minulosti některá jména vyvolala překvapení, u kavárníků až hrůzu v očích.

Pamatujete, jak tvrdě lepšolidé nesli, když pan prezident republiky udělil nejvyšší vyznamenání osobnostem, kterých si váží? Filosofa Václava Bělohradského skousli, kavárníky rozlítilo, když si Medaili Za zásluhy odnesla herečka Jiřina Bohdalová, František Čuba, saxofonista Felix Slováček nebo František Ringo Čech.

Z koho lepšolidem praskne cévka letos? To se dozvíme v Den vzniku samostatného Československa. Sputnik se zeptal známých expertů, kdo 28. října převezme z rukou pana prezidenta státní vyznamenání.

Pravda vítězí, ale dá to fušku

Laureát státní Medaile Za zásluhy, spisovatel Karel Sýs, by navrhl básníka Michala Černíka, fotografa Františka Dostála a spisovatele a publicistu Jiřího Jírovce.

„Michal Černík je přední český básník, autor desítek básnických sbírek krásného, vpravdě českého lyrického tónu. Patří k té větvi české poezie, kterou reprezentovali Seifert a Skácel. Nikdy nepodléhal módám, ale ani nátlaku z nejrůznějších stran, proto neměl ani za socialismu, ani dnes na růžích ustláno. Do listopadu 1989 byl předsedou Svazu českých spisovatelů a pracoval pro to, aby všichni spisovatelé bez rozdílu mohli svobodně publikovat. Po listopadu byl ‚za odměnu' ostrakizován. Jeho ocenění by napravilo křivdy, jichž se česká polistopadová společnost na něm dopustila, ale zároveň by nastavilo vysoké měřítko pro další vývoj české literatury,“ odůvodnil pan Sýs svůj výběr.

František Dostál podle něj patří k nejoriginálnějším českým fotografům.

„Je to pravý fotograf – chodec. Zachytil neuvěřitelné množství osob i situací ve stadiu, kdy jsou v pohybu, ale v takovém, jenž je zcela jedinečný. To ho naprosto odlišuje od fotografů, kteří se spoléhají na aranžované scény. Fotografuje zásadně černobíle, považuje černobílou fotografii za ušlechtilejší. Je autorem desítek fotopublikací, věnovaných především Praze. Je tak nejen nestárnoucím fotografem dnešní Prahy, ale i života Prahy mizející. Jeho ocenění by navíc přišlo těsně po jeho významném životním jubileu. Navzdory vysokému věku ve své činnosti neustává a je v pravém slova smyslu Pražským chodcem!“ domnívá se slavný spisovatel.

„Cenu Jiřímu Jírovcovi bych navrhl za občansky odpovědnou publicistiku. Nebere si servítky, což je v době, která žádá po jinak svobodných občanech korektnost, takřka zločin. Pravda se mstí všem, kdo ji překrucují ve vlastních nekalých záměrech a zájmech. Jan Masaryk říkal, že

pravda vítězí, ale dá to fušku. Aby vítězila aspoň často, o to se stará právě Jiří Jírovec svou takřka každodenní publicistikou. Je však nejen novinář, ale také spisovatel. Rafinovaná prostota výrazových prostředků, s níž zachycuje životní osudy lidí prostých i složitých, i humanismus, s nímž jim viditelně fandí, ale i nebojácnost v dnešní české společnosti tolik potřebná zasluhují podle mne ocenění,“ říká Karel Sýs.

Pana Sýse jsme se taktéž zeptali, jaký je vůbec smysl udílení státních vyznamenání. „Jmenuji aspoň jeden z mnoha důvodů. Jako spisovatelé máme povinnost vzdorovat lidské blbosti. Víte, co nastalo poté, co jsem dostal tuto cenu já. Potrefení dravci se slétli. Sprostota, závist a nenávist se staly viditelnými. To je ozdravné – zamaskovaná sprostota, bledá závist a dovnitř organismu obrácená nenávist jsou totiž nebezpečnější,“ říká známý básník a předseda Unie českých spisovatelů.

Proč jsou medializováni ti, kdo ocenění odmítají?..

„Má nominace by patřila odvážným velitelům a vojákům bývalé Československé lidové armády, kteří se bili za svou vlast navzdory nepříznivé situaci i poměru sil, na úkor své budoucnosti a nepříznivým důsledkům a materiální a morální újmě, které museli následně čelit. Všichni tito vojáci nejednali ve spojení s rozvědkami ani nestavěli na žádné ideologii, tito lidé cítili, že jejich povinností je bránit tuto zem a státní suverenitu a podle toho také jednali,” uvedla v komentáři pro Sputnik místopředsedkyně pro Středočeský kraj Natálie Vachatová.

„Kdybych měla vybrat jednoho člověka, byl by to podplukovník Vladimír Chadalík, který při vpádu vojsk Varšavské smlouvy i přes zákaz veškeré bojové činnosti vzlétl s vrtulníkem, aby o tom, co se u nás stalo, informoval vrcholné představitele státu, kteří byli toho času v Jugoslávii. Chtěl předejít událostem, které mu připomněly osmatřicátý s Mnichovem, a doufal, že se vytvoří exilová vláda, která se bude okupaci bránit. To se nestalo a Chadalík byl po návratu odvolán z funkce a přeložen, musel navíc zaplatit spotřebované palivo, dopravu vrtulníku zpět, byl zbaven vyznamenání, degradován, propuštěn z armády, podmínečně odsouzen, a nakonec nepodmíněně odsouzen. Od té doby uplynuly desítky let, pan Chadalík za svůj čin doposud vyznamenán nebyl, o to víc je smutné sledovat, že dnes jsou za bojovníky za svobodu považování levicoví intelektuálové, zatímco faktičtí bojovníci upadají v zapomnění. V tomto směru musím vyzdvihnout pana Otto Černého, signatáře Charty 77 a politického vězně, který dnes pomáhá záměrně tlumená místa naší historie objevovat a upozorňovat na ně,” říká.

A proč jsou státní vyznamenání pro političku důležité? „Udílení státních vyznamenání vnímám nejen jako nejvyšší projev poděkování za zásluhy, které mají sloužit jako inspirace pro nás všechny, ale i jako vzkaz našim potomkům, že slovo vlast není jen prázdný pojem, že se vyplatí vytrvat i přes příkoří, že stojí za to za naši zem bojovat a něco přínosného vytvářet. A ačkoli při výběru oceněných je vždy znát osobní přístup každého prezidenta, tudíž každý nemusí s jeho výběrem souhlasit, je škoda, že obzvlášť v posledních letech více pozornosti získávají ti, kteří vyznamenání odmítli převzít než samotné zásluhy vyznamenaných,” říká paní Vachatová.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.