Včera Peskov promluvil o tom, že soudit o postoji běloruské opozice vůči Rusku je zatím těžké, protože se mění. Později člen prezídia koordinační rady Pavel Latuško v rozhovoru pro Sputnik řekl, že koordinační rada běloruské opozice je připravena na kontakty s Ruskem „na jakékoli úrovni“.

„To je skvělé, vítáme to. Můžeme to jen uvítat, a skutečně doufáme, že v Bělorusku naprosto dominuje přání jít i nadále cestou rozvoje našich dvoustranných vztahů. Ale přece víte, že tam sotva můžeme mluvit o jakési jednotné opozici. Jsou tam různí představitelé,“ řekl Peskov novinářům.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.