„Už nejsme opozicí. Představujeme většinu. Nyní probíhá mírová revoluce,“ řekla Tichanovská.

Podle jejích slov není tato revoluce geopolitická.

„Není ani proruská, ani protiruská, ani proevropská ani protievropská. Je to

demokratická revoluce. Je to boj lidí, kteří se chtějí rozhodovat sami za sebe, svobodně si vybírat své vůdce a rozhodovat o svém vlastním osudu,“ dodala.

Včera se Světlana Tichanovská sešla s náměstkem amerického ministra zahraničí Stephenem Biganem. Po schůzce totiž oznámila, že je připravena politickou krizi v republice řešit dialogem o mírovém předání moci, zároveň je otevřená zprostředkování dialogu mezinárodními organizacemi.

Světlana Tichanovská po prezidentských volbách v Bělorusku společně s hlavou svého předvolebního štábu Marií Morozovou odjela do Litvy. Tichanovská iniciovala vytvoření koordinační rady na předání moci. Generální prokuratura Běloruska v souvislosti s vytvořením koordinační rady zahájila trestní řízení na základě paragrafu, který stanovuje až pět let odnětí svobody. Jak v prokuratuře oznámili, činnost rady je zaměřena na převzetí moci a poškození národní bezpečnosti Běloruska. Opoziční rada tvrdí, že všechny vytyčené cíle a způsoby jsou zákonné a odpovídají ústavě republiky.

Nejvyšší státní zastupitelství (Generální prokuratura) Běloruska v souvislosti s vytvořením opoziční koordinační rady zahájilo trestní řízení podle paragrafu 361 trestního zákona, nazvaného „Výzvy k akcím směřujícím k poškození národní bezpečnosti Běloruské republiky“, kde je trest až pět let odnětí svobody. Jak prohlásili na státním zastupitelství, činnost koordinační rady je zaměřena na zmocnění se vlády a poškození běloruské národní bezpečnosti. Opoziční rada tvrdí, že všechny cíle a metody, které stanoví, jsou zákonné a založené na ústavě republiky.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.