Dříve ve středu bylo oznámeno, že vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell je ochoten navštívit Bělorusko, aby se zúčastnil hledání východiska z politické krize v této zemi.

„Evropská unie a Rusko mohou konstatovat svou ochotu poskytnout jakoukoli možnou pomoc při urovnání situace. V daném případě však jde o to, jestli běloruské vedení tuto pomoc potřebuje a jestli s tím bude souhlasit,“ řekl Peskov.

„Bělorusko přece jen má zákonné vedení, legitimní vedení, a jde v první řadě o rozhodnutí vedení země,“ řekl Peskov.

„Nyní jsou mnohé země ochotny poskytnout jakoukoli pomoc, o tuto pomoc ale musí požádat především samotná země,“ řekl v závěru prezidentův mluvčí, když odpovídal na otázku, jestli je Rusko ochotno být zprostředkovatelem v možných jednáních.

Peskov dříve nejednou zdůraznil, že v Kremlu jsou i nadále znepokojeni příznaky zasahování zvenčí do záležitostí Běloruska, a vyzývají k tomu, aby Bělorusům byla poskytnuta možnost urovnat situaci samostatně.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.