„V neděli zveřejnila část prozápadní běloruské opozice ‚svůj´ program. Pokud by uspěli v opakovaných volbách, chtějí v zemi provést totální privatizaci ekonomiky, neprodyšně uzavřít hranici s Ruskem a

zakázat používání ruštiny,“ uvedl David.

Upozornil však, že podle odhadů má prozápadní část opozice podporu přibližně 10 % obyvatel.

„Je to ta ‚parta´, které EU podle rozhodnutí Evropské rady posílá na jejich činnost 52 milionů eur,“ zmínil europoslanec s tím, že 40 miliony korun jim také přispívá i český státní rozpočet.

Jak vysvětluje David, politický program tzv. západniků je šířen formou vylepených letáků, napsaných v běloruštině a ruštině. Zdůrazňuje přitom skutečnost, že z ruské varianty textu byla vynechána pasáž o privatizaci, zatímco 80 % občanů Běloruska mluví právě tímto jazykem.

„Připomíná to situaci v Irsku, kde jsou úředními jazyky angličtina – jazyk bývalých okupantů, jimž ale hovoří většin národa – a irština, coby původní řeč keltské většiny, kterou však dnes ovládají jen vlastenečtí ‚fajnšmekři´,“ poznamenal David.

Stoupenci ruské opozice

Politik následně upozorňuje, že naprostou většinu opozičníků v Bělorusku tak představují naopak stoupenci Ruska. „Z dvojí hry ‚západniků´ udělali pořádný skandál a už mobilizují občany do budoucího politického střetu. Jde o hodně. O více než polovinu podniků v zemi. A také o to, aby Bělorusko nedopadlo jako Ukrajina. Tedy naprostým ekonomickým rozvratem, který nastal po podpisu Asociační dohody EU-Ukrajina, která byly podmíněna zrušením společného trhu s Ruskem,“ napsal europoslanec.

Státní dotování podniků

Zdůrazňuje přitom, že v Bělorusku je 60 % podniků ve státním vlastnictví. „Současný prezident Alexandr Lukašenko se v roce 1994 dostal k moci s programem zastavení divoké privatizace, která do té doby i v Bělorusku, stejně jako v Rusku, probíhala podle západních not,“ poznamenal David.

A pro většinu podniků se podle Davida opravdu podařilo najít smysluplnou výrobní náplň, čemuž napomohla konsolidace ruského hospodářství realizovaná po nástupu prezidenta Vladimíra Putina.

„Strojírenské výrobky z devítimilionového Běloruska našly dobré uplatnění na stopadesátimilionovém společném trhu Euroasijské ekonomické unie. Běloruské podniky se úspěšně účastní i ruských zbrojních zakázek. Exportně nejúspěšnější protiletadlové systémy na světě S-300 míří mimo Ruskou federaci na podvozcích z Běloruska. Kromě toho však na hospodářské spolupráci se zeměmi bývalého SSSR, kterou inspirovalo a organizuje Rusko, Bělorusové vydělávají i nákupem surovin za výhodnější než světové ceny,“ poznamenal David.

Většina tzv. postsovětského asijského trhu navíc podle něj rozhodně nejsou žádné „žebrácké státy“.

„Na tomto území se těží téměř celá Mendělejevova tabulka prvků. Některé z těchto středoasijských států mají na to, aby do svých nemocnic lákaly na lukrativní platy západní lékaře, aby ty jejich učili nejnovějším léčebným postupům. A rádi tam jezdí nejen čeští, ale i němečtí a američtí špičkoví experti,“ upozornil David.

Bělorusko stojí na křižovatce

Politik je přesvědčen, že program „západníků“ financovaný z Bruselu povede ke zničení všeho výše uvedeného.

„Za „pár drobných“ by podle not z Bruselu měly být běloruské podniky rozprodány západním firmám. Nebo zlikvidovány. Po odpojení od společného trhu s Ruskem a dalšími postsovětskými republikami by je čekaly velmi těžké časy,“ domnívá se David.

Pro objektivitu však dodává, že v Bělorusku existuje riziko, že by mohlo dojít i k privatizaci ruskými oligarchy. „Ti mají z dob Jelcina bohaté zkušenosti. A někteří i taková pěkná jména, jako třeba bankéř jménem Wekslberg... Bělorusko zkrátka stojí na křižovatce. Jedno je jisté – cesta směr Majdan a ukrajinizace je ta nejhorší možná,“ je přesvědčen europoslanec za SPD Ivan David.