Europoslanec ODS Jan Zahradil se vysmál generálu Pavlovi za jeho status k výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Bývalý předseda vojenského výboru NATO a v minulosti člen KSČ totiž napsal, že na pochopení vojenského potlačení pražského jara si musel počkat.

„Bylo mi 6 let. A vůbec jsem nerozuměl tomu, že nám s tanky a střelbou měli ‚pomoci‘ přátelé, kteří nás ve válce osvobodili. Na pochopení jsem si musel počkat. Asi nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit. A také podpora těm, kdo o ni dnes svůj boj svádí,“ napsal k výročí Pavel.

Nicméně vzhledem k tomu, že sám Pavel si vojenskou kariéru stavěl ještě za minulého režimu, si vysloužil v komentářích kritiku za pokrytectví. Své slovo řekl i Jan Zahradil.

„…protože jsem tomu pořád nerozuměl, tak jsem vystudoval Vojenské gymnázium, pak Vysokou vojenskou školu, od roku 1983 jsem v ČSLA bránil naši socialistickou vlast před západními imperialisty napřed u výsadkářů a pak u zpravodajců a v roce 1985 jsem vstoupil do KSČ. Konec hlášení,“ napsal Zahradil ironicky na svém Facebooku.

Komentátoři na generálově profilu upozorňují, že vstupoval do normalizační KSČ, kde „chránit svobodu“ příliš nešlo. Pavel se ale hájil tím, že jeho motivací „byla snaha o změnu, v duchu reforem šedesátých let. Víra v možnost změny cestou reforem byla naivitou a chybou úsudku. K tomu jsem koncem osmdesátých let dospěl jako mnoho jiných“.

„Nechci se vymlouvat, jen připomenu kontext. '81 události v Polsku, '85 Gorbačov a Perestrojka. Navíc, většina objektivnějších informací k '48, 50-tým letům a '68 se objevila až v devadesátých letech,“ napsal dále.

„Tak když se nechcete vymlouvat, tak se nevymlouvejte. Stačí napsat – chtěl jsem dělat kariéru v armádě, bez členství v KSČ to nešlo. Je to blbý, ale pořád míň než se vymlouvat na solidaritu (o které jste nevěděl skoro nic) nebo perestrojku (ta byla až několik let po vašem vstupu),“ vzkázali mu jiní.

Další komentátoři připojili snímek z osobní charakteristiky Petra Pavla z roku 1988 v době, kdy byl ještě kapitánem:

„Kpt. Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní.“

Petr Pavel se narodil do vojenské rodiny. Jeho otec byl členem KSČ a působil jako zpravodajec. Na starost měl elektronický průzkum včetně zachycování a analyzování zpráv armád NATO. Po vzoru otce i Petr Pavel v roce 1989 vstoupil do vojenské rozvědky.

Po sametové revoluci pokračoval ve své kariéře ve Vojenském zpravodajství. Účastnil se mírové mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii, kdy v lednu 1993 pomohla jeho jednotka zachránit odříznuté francouzské vojáky z válečné zóny mezi Srby a Chorvaty. Během americké invaze do Iráku v březnu 2003 Pavel působil jako styčný důstojník na americkém velitelství v Kataru.

V roce 2012 ho tehdejší prezident Václav Klaus jmenoval do funkce náčelníka Generálního štábu. O tři roky později se stal předsedou vojenského výboru NATO pro období 2015–2018, kam ho nominovala Sobotkova vláda v roce 2014. Na této funkci označil Rusko za nebezpečnější než Islámský stát*. Nyní zvažuje svou kandidaturu na prezidenta ČR.

V roce 2014 pro časopis Respekt své členství v KSČ vysvětloval takto:

„… museli zároveň procházet dopředu sítem velmi pečlivého výběru, jehož součástí bylo utvrzení loajality s komunistickou stranou. V polovině osmdesátých let byl před tuhle volbu postaven i výsadkářský aspirant Petr Pavel. Podmínkou, abych mohl dělat, co jsem chtěl, byla červená knížka, bral jsem to jako realitu, která prorůstala všude. Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl.“

*Teroristická organizace zakázaná v Rusku