Během 58. japonské antarktické výpravy na ledoborci Shirase objevili vědci ve východní Antarktidě pod stejnojmenným ledovcem atypické horké místo.

V lednu a únoru 2017 měli výzkumníci vzácnou možnost pozorování moře u kraje ledovce Shirase, protože se úseky těžkých ledů rozdělily a ledoborec dokázal proniknout do zamrzlého zálivu Lützow-Holm, do něhož ústí ledovec.

Vědci shromáždili údaje o teplotách vody, množství soli a hladiny kyslíku v 31 bodech. Na základě údajů z radarů, které sledovaly ledovec, proudy a větry v této oblasti, dokázali vytvořit model cirkulace oceánu pod jazykem ledovce.

„Naše pozorování svědčí o tom, že bezprostředně pod jazykem ledovce Shirase taje led rychlostí 7-16 metrů ročně,“ cituje tisková zpráva Univerzity Hokkaido vedoucího výzkumu, docenta Ústavu fyziky nízkých teplot Daisukeho Hirana.

„Je to stejná nebo dokonce větší rychlost tání než pod šelfovým ledovcem Totten, který má, jak se předpokládalo dříve, největší rychlost tání ve východní Antarktidě, 10-11 metrů ročně.“

Ukázalo se, že příčinou neobvyklého jevu je neustálý přítok teplé vody do ledovcového základu ze zálivu Lützow-Holm. Teplá voda se pohybuje hlubokým podvodním údolím a poté stoupá až k ledovci, zahřívá led zespodu a odtéká ven zpod ledovce, přičemž se mísí s roztálou vodou.

Vědci zjistili, že toto tání probíhá po celý rok, ale je ovlivněno východními pobřežními větry, které se mění v závislosti na sezóně. Když v letním období větry utichají, zvyšuje se přítok hluboké teplé vody a stoupá rychlost tání.

„Plánujeme zařadit tyto a budoucí údaje do našich počítačových modelů, které pomohou připravit přesnější prognózy kolísání mořské hladiny a

změn klimatu,“ řekl Hirano.

Většina předcházejících průzkumů vzájemného působení oceánů a ledů se konala na šelfových ledovcích západní Antarktidy, kdežto ledovcům východní Antarktidy byla věnována mnohem menší pozornost, protože se předpokládalo, že vodní dutiny pod většinou z nich jsou studené, což je chrání před táním. Ukázalo se však, že to není vždy tak.

Antarktický ledový štít, jehož větší část leží ve východní Antarktidě, je největší sladkovodní nádrží na Zemi. Když tento štít úplně roztaje, způsobí to zvýšení hladiny světového oceánu o 60 metrů.

Podle dnešních prognóz se při zachování současné rychlosti tání zvýší globální hladina moře do roku 2100 o jeden metr a do roku 2500 o více než 15 metrů. Pro vědce je tedy velmi důležité mít přesnou představu o tom, jak tají kontinentální ledy Antarktidy, a přesněji předpovídat kolísání mořské hladiny.