„Vždy jsme říkali, že jsme připraveni na dialog a snažíme se o mírovou regulaci. Jsme otevřeni zprostředkování dialogu mezinárodními organizacemi, aby byl dialog jednoduší,“ uvádí slova Tichanovské tiskové oddělení jejího štábu.

Dodala také, že opozice Běloruska požaduje „nezaujaté vyšetření zločinů, které běloruské orgány spáchaly proti vlastnímu národu“.

„Zároveň všechny státy vyzýváme, aby respektovaly suverenitu a územní celistvost Běloruska. Pouze národ Běloruska bude řešit svoji budoucnost v nových spravedlivých a svobodných volbách,“ zdůraznila Tichanovská.

Světlana Tichanovská po prezidentských volbách v Bělorusku společně s hlavou svého předvolebního štábu Marií Morozovou odjela do Litvy. Tichanovská iniciovala vytvoření koordinační rady na předání moci. Generální prokuratura Běloruska v souvislosti s vytvořením koordinační rady zahájila trestní řízení na základě paragrafu, který stanovuje až pět let odnětí svobody. Jak v prokuratuře oznámili, činnost rady je zaměřena na převzetí moci a poškození národní bezpečnosti Běloruska. Opoziční rada tvrdí, že všechny vytyčené cíle a způsoby jsou zákonné a odpovídají ústavě republiky.

Situace v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, které podle údajů Ústřední volební komise již pošesté vyhrál současný běloruský prezident Alexandr Lukašenko, když získal 80,1 % hlasů. Opozice se domnívá, že ve volbách zvítězila Světlana Tichanovská, nikoliv Lukašenko.

V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů, tři demonstranti zahynuli.