Ondráček je přesvědčený, že o své budoucnosti si musí Bělorusové rozhodnout sami. Českou podporu občanské společnosti považuje za vměšování se do vnitřních záležitostí cizí země.

„Přátelé, zajímal by mne názor ministra Petříčka. Kolik tam pro tu tzv. občanskou opozici (údajně Polskem organizovanou a řízenou) chce ještě poslat našich peněz? A co Babiš, nepošle tam rovnou naši armádu? Já osobně Lukašenka nemusím, ale Bělorusko mám rád a chci, aby si sami rozhodli, kde je jejich místo ve světě,“

napsal Ondráček na svůj Facebook.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko z organizace protestů obvinil Velkou Británii, Česko a Polsko. Ministr zahraničí Petříček se proti tomuto výroku ohradil. Nicméně přiznal, že Česko podporuje v Bělorusku občanskou společnost.

„EU je významným partnerem Běloruska, kromě sankcí, o kterých se hovoří, máme i další nástroje, můžeme více podporovat běloruskou veřejnost a jejich občanskou společnost,“ uvedl ministr.

Proti této podpoře se dříve vyslovila i poslankyně SPD Karla Maříková.

„Neziskovka Občanské Bělorusko měla v roce 2019 příjmy 5,529 mil Kč. MZV ČR jim zaslalo 4,485 mil. Kč. Už víme, odkud vítr vane...,“ napsala politička na Facebooku.

Ondráček se dále vysmál návrhu předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera, aby Česko v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) prosadilo vyslání inspekce do běloruských věznic.

„Přátelé, jste-li oblíbencem médií, můžete žvanit i takové kraviny jako senátor Fischer a on to někdo otiskne. Už vidím Bělorusko, jak se klepe strachy (nebo spíše směje) nad takovým požadavkem ČR. Pan senátor asi neví, že Bělorusko je pořád ještě svrchovaný stát, který si o svých záležitostech rozhoduje sám,“ vzkázal Ondráček senátorovi přes Facebook.

Český postoj k dění v Bělorusku

V reakci na protesty premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Evropskou unii, aby povzbudila Bělorusy „realizovat sametovou revoluci model listopad 1989“. Později ovšem uvedl, že si Bělorusové mají sami rozhodnout, kam chtějí patřit.

Český premiér se rovněž domnívá, že není nutné, aby Česká republika uvalovala na Bělorusko sankce nad rámec těch, co připravuje Evropská unie.

Petříček ČTK oznámil, že se problematikou Běloruska zabývá spolu s partnery z V4. Visegrádská skupina se podle něj shodla na podpoře běloruské opozice.

„Shodli jsme se na posílení podpory nezávislých médií a občanské společnosti. Klíčová je podpora zástupců občanské společnosti a opozice, se kterými chceme aktivně jednat o požadavcích pro dialog s běloruským režimem. Kromě našich vlastních iniciativ bude důležité, aby V4 společně s baltskými státy aktivně oslovila konkrétní zástupce opozice. Shodli jsme se na potřebě větší koordinace s V4 a dalšími vybranými státy EU,“ napsal ministr Petříček.

Ve středu 19. srpna Poslanecká sněmovna po vzoru Senátu odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy proti protestujícím.

Poslanci na návrh Václava Klause (Trikolóra) rovněž vyjádřili „podporu občanům Běloruska v jejich touze po svobodě a demokracii“. Dolní komora těsně schválila společný návrh Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, v němž požádala o „propuštění politických vězňů, jakož i vyšetření osudů nezvěstných osob, a nezávislé vyšetření represí ze strany běloruského režimu“.

Požadavek, aby Sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování se do vnitřních záležitostí Běloruska, už kvůli odmítavému postoji KSČM a SPD schválen nebyl. Stejně tak neuspěl ani požadavek na vypsání nových prezidentských voleb v Bělorusku.