Vedení spolku Milion chvilek přichází s vlastním řešením politické krize v Bělorusku. Svou strategii uvedli na facebookové stránce, kde rovněž zveřejnili i otevřený dopis běloruským protestujícím. V tomto dopise vyjádřili svou podporu opozičnímu hnutí a zdůraznili důležitost sjednocení všech, kdo sdílí demokratické hodnoty a nutnost společného postupu.

Nechyběly v tomto prohlášení ani konkrétní návrhy, které by podle chvilkařů měly přispět k vítězství nad běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a jeho spojenci. Prosazují totiž přísnější postup, a sice zavedení plošných ekonomických sankcí vůči Bělorusku, které jsou podle chvilkařů jediným účinným nástrojem proti tamějšímu režimu Lukašenka, jehož označují za diktátora.

„Je naprosto nutné ohlásit co nejrychlejší odstupňované plošné ekonomické sankce EU a mluvit o nich s režimem diktátora Lukašenka… Individuální sankce nestačí a plošné sankce jsou to jediné, čeho se vládci Lukašenko a Putin obávají,” tvrdí autoři příspěvku.

Nedílnou součástí postupu Evropské unie vůči Bělorusku by se měla stát i významná ekonomická pomoc. Podle záměru chvilkařů by mohla být poskytnuta až po provedení nových voleb v republice. Stejně tak je nutné odstranit cestovní bariéry pro běloruské opoziční aktvivisty, kteří byli postiženi či jsou pronásledováni ve své zemi.

Bělorusko jako druhá Ukrajina

Nejvyšší zástupce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell prohlásil, že Brusel nemíní udělat z Běloruska „druhou Ukrajinu“.

„Případ Běloruska nelze srovnávat s případem Ukrajiny. Tehdy došlo ke konfliktu mezi orientací na Evropu a na Rusko, protestující nesli evropské vlajky. Byl tu geopolitický aspekt. Bělorusové si nyní nevybírají mezi mámou a tátou. Prostě požadují režim občanských svobod a práv. Na protestech nejsou evropské vlajky. A EU nemá v úmyslu udělat z Běloruska druhou Ukrajinu,“ prohlásil Borrell.

„Musíme podporovat politickou reformu, ale nesmíme dopustit, abychom vypadali jako rušivý faktor, jak nás může vnímat ruská strana... Dnešním problémem Bělorusů není volba mezi Ruskem a Evropou, ale dosažení svobody a demokracie, které jsou hlavními hodnotami Evropské unie a které proto budeme podporovat,“ řekl.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.