Šafr o této skutečnosti informoval i pomocí svého účtu na Facebooku. V něm zmínil, co bylo v knize vynecháno, a zamyslel se nad tím, zda ještě vůbec jde o naše dějiny.

„Když z našich dějin podivně vypadnou zásadní historické události i osobnosti, jsou to pak vlastně ještě vůbec naše dějiny? V knize Dějiny Česka není ani slovo o Miladě Horákové, ani slovo o perzekuci církví, ani slovo o procesu se Slánským. To je opravdu šokující pohled na historii z éry vlády KSČ,“ napsal na Facebooku.

Ke svému facebookovému postu pak připojil odkaz na článek, který o tomto tématu pojednává. Píše se v něm, že zatímco jsou v některých kapitolách této knihy podrobně popisovány klíčové události českých dějin i jejich aktéři, kapitola o období vlády Komunistické strany Československa již tak obsáhlá není. Podle Šafra se totiž soustředí spíše na obecné názory a hypotézy autorů o vývoji společnosti a prakticky pomíjí konkrétní děje.

„Nenajdeme zde kupříkladu popis komunistického puče v roce 1948 nebo průběh sovětské okupace v roce 1968. Zjevně díky tomuto přístupu se v Dějinách Česka nedočteme o Miladě Horákové ani o procesu s Rudolfem Slánským či o zavraždění generála Heliodora Píky. Není tu ani slovo o perzekuci církve, natož o vraždě pátera Josefa Toufara či věznění a umučení básníka Jana Zahradníčka. Nenajdeme zde ani jméno vězněného básníka Ivana Jirouse,“ stojí v textu.

Šafrovi se dále nelíbí, že „znárodňování podniků a dalšího majetku a okradení statisíců živnostníků i zemědělců je v knize podáno jako ‚zjednodušení vlastnických vztahů‘“. Naopak jsou v knize vyzdviženy úspěchy režimu KSČ při zvyšování životní úrovně obyvatelstva a v prosazení vědecko-technické revoluce. Poukazuje však i na to, jak jsou zde vylíčeny jiné věci.

Mimo to šéfredaktor zpravodajského serveru zdůrazňuje, že knihu Dějiny Česka z roku 2019 vydalo nakladatelství NLN (Nakladatelství Lidové noviny) v populární a obchodně úspěšné edici Dějiny států. „Autory kapitoly o letech 1945–89 jsou historici Michal Pullmann a Matěj Spurný. Děkan Filozofické fakulty UK Michal Pullmann je nejviditelnější osobností z řad revizionistických historiků,“ dodává.

Toho, že je v knize vynecháno několik důležitých momentů, si všiml také Tomáš Klvaňa. Ten na sociální síti píše, že tento revizionický projekt nemá nic společného se seriózním vědeckým bádáním, jak tvrdí jeho představitelé, včetně děkana FF UK.

„Je to účelový ideologický směr, který zkresluje a zatemňuje určující rysy totalitního komunismu,“ dodává a následuje výčet toho, co v knize chybí apod.

Reakce na sociální síti

A jak na tuto informaci reagovali uživatelé Facebooku? Někteří byli rozhořčeni a psali, že tuto knihu rozhodně číst nebudou. Další to označili za „hanebné“.

Spousta uživatelů se také pozastavovala nad tím, „o čem teda píšou, když na tolik faktů zapomněli“.

„Komunisté stále překrucovali a kamuflovali historii. Novodobou historii by měli psát nekomunističtí historici,“ podotýkali někteří.