Bašta konstatuje, že „přestože míra naštvanosti Bělorusů vůči svému dlouholetému prezidentovi překonává všechny známé meze, vzpoura prozatím nemá vedení“. Jako příčinu uvádí neschopnost rozštěpené a rozhádané běloruské opozice za posledních 26 let postavit proti Lukašenkovi respektovanou osobnost.
„Hloubku problému nejlépe ilustruje osoba Světlany Tichanovské. Prezidentských voleb se zúčastnila jako náhradnice svého zatčeného manžela. Když ve volbách dle oficiálních výsledků (které od počátku zpochybňuje) získala přes 10 %, neprodleně uprchla do Litvy. Doma ji zastupuje Maria Kolesnikova, mluví jejím jménem, zorganizovala opoziční Koordinační radu, jež by měla vést dialog s režimem, takže politiku tvoří náhradnice náhradnice,“ míní bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.
„Zda vzor Československo 1989, tedy sametovou revoluci, nebo variaci na Ukrajinu v roce 2004, kdy si demonstrace na náměstí Nezávislosti vynutily třetí kolo prezidentských voleb, které pak vyhrál Viktor Juščenko.“
Hrozí však, že opozice zvolí „venezuelský scénář“, kdy Tichanovskou prohlásí za vítěze voleb. To ostatně navrhuje další prezidentský kandidát Valerij Cepkalo, který před zatčením uprchl z Běloruska.
„Tento nápad není tak nerealistický, protože EU již oznámila, že neuznává výsledky běloruských voleb. Analogie s podobnou situací ve Venezuele se nabízí, neboť první krok již byl učiněn,“ míní Bašta.
„Ovšem tato caracaská varianta barevné revoluce je velmi nebezpečná. Nejspíše by přiměla Ruskou federaci a Čínu, aby začaly razantně hájit své zájmy a investice v Bělorusku, takže by přibylo další ohnisko napětí v Evropě,“ dodává diplomat.
V Bělorusku už druhý týden neutichají nepokoje. Tisíce lidí demonstrují proti znovuzvolení prezidenta Lukašenka, který podle oficiálních výsledků získal přes 80 % hlasů. Opozice ale volby neuznává a tvrdí, že byly zfalšované.
Demonstrace doprovázejí i stávky v běloruských státních podnicích. Se stávkujícími dělníky se setkal i sám Lukašenko, který odmítl opakování voleb. Připustil ale, že v případě přijetí nové ústavy se budou konat nové prezidentské a parlamentní volby spolu s volbami do místních samospráv.