Jak bylo uvedeno na běloruském ministerstvu obrany, Bělorusko ve své poslední válce ztratilo třetinu obyvatel a bylo prakticky vymazáno z povrchu země. Na znamení zármutku, smutku a vzpomínky byly v zemi postaveny tisíce memoriálů a památníků, které vždy byly a jsou posvátnými místy.

„K nim vždy přicházeli lidé, aby se poklonili, pomodlili a položili květiny padlým obráncům vlasti! My vojáci nedopustíme znesvěcení těchto míst, na nich nemůže být místo pro fašismus! Nemůžeme se klidně dívat, jak pod

vlajkami, pod nimiž fašisté organizovali masakry Bělorusů, Rusů, Židů a zástupců jiných národností, se dnes na těchto posvátných místech organizují akce. To nemůžeme dopustit,“ uvádí se ve zprávě běloruského ministerstva.

Na ministerstvu obrany uvedli, že ministerstvo bere od 23. srpna monumenty a pomníky pod svou ochranu a obranu.

„Kategoricky varujeme: v případě porušení pořádku a klidu na těchto místech budete mít co dělat nejen s policií, ale s armádou,“ dodali na ministerstvu obrany.

Protesty v Bělorusku

V Bělorusku začaly masivní opoziční protesty 9. srpna po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Lukašenko, který podle údajů Ústřední volební komise získal 80,1 % hlasů. V prvních dnech byly akce potlačovány bezpečnostními silami, které proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, použily slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty, gumové projektily. Poté bezpečnostní orgány přestaly rozhánět mítinky a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíc lidí. Jak uvádí běloruské ministerstvo vnitra, během nepokojů byly zraněny stovky lidí, včetně více než 120 policistů.

Úřady nahlásily úmrtí tří protestujících. Oficiální mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) uvedla, že běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo úmrtí čtyř lidí v důsledku zranění během protestů. Běloruské ministerstvo vnitra však prohlásilo, že takové informace nepotvrdilo.