Podle jeho slov se nepřátelé snaží o „zlomení“ a zastrašení“ zevnitř a také otevřeně vyhrožují „z druhé strany hranice“.
„Pravděpodobně velmi dobře slyšíte ty hrozby z úst západních politiků. Pokud začnou všichni zpívat stejnou písničku a otevřeně hovořit o přidělení finančních zdrojů, není to jenom tak. V diplomacii nic takového nebývá,“ uvádí Lukašenkova slova web prezidenta.
Prezident dále poznamenal, že letouny F-16 jsou již 15-20 minut daleko.
„Rozuměli jsme tomu v minulém roce, když ohlásili cvičení, ale koronavirus je trochu zpomalil. A nyní když je uvnitř naší země podle jejich mínění situace neklidná, přešli k činům. Všechny jednotky jsou rozmístěny – vidíme to a rozumíme tomu. Proto jsem byl nucen dát rozkaz, aby se armáda připravila do plné bojové pohotovosti,“
dodal.
Když vystupoval Lukašenko na vojenském polygonu města Grodno, uvedl, že NATO přemisťuje své jednotky k hranicím země, aby „sem zatáhlo údajného nového prezidenta“, který se později obrátí k Západu ohledně vojenské podpory.
Bojovou pohotovost ozbrojených sil a přemístění vojsk západním směrem označil prezident „za nejzávažnější rozhodnutí za čtvrt století“. Na druhou stranu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak 17. srpna oznámil, že Severoatlantická aliance Bělorusko neohrožuje a popřel posilování vojenské přítomnosti v regionu.
Opozice je ale přesvědčena, že ve volbách zvítězila Světlana Tichanovská, a nikoli Lukašenko. V prvních dnech byly protestní akce potlačovány policií, proti demonstrantům, kteří nesouhlasili s výsledky voleb, se používal slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Poté bezpečnostní složky přestaly rozhánět mítinky a používat silové metody. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Jak oznámilo běloruské ministerstvo vnitra, při nepokojích byly zraněny stovky lidí, mj. přes 120 příslušníků bezpečnostních složek, tři demonstranti zemřeli.