Ruský prezident roky sázel na zlato tím, že zvyšoval státní rezervy. Tato strategie se vyplatila, protože cena zlata po začátku pandemie stoupla. Takový názor vyslovil Holger Zschäpitz, šéfredaktor ekonomického oddělení německých novin Die Welt, jehož cituje Deutsche Welle.

Odborník uznal, že se mýlil, když ve svém článku z roku 2015 pod názvem „Smrtící žízeň po zlatu Vladimira Putina“ prohlásil, že Rusko zabloudilo do zlatých pastí. Analytik změnil názor po rekordním nárůstu ceny zlata z 1 500 na 2 000 dolarů za unci v roce 2020.

„Putin chtěl snížit závislost ruských rezerv na americkém dolaru a tuto geopolitickou misi dovedně provedl pomocí zlata. V této oblasti jedná chytře a daří se mu,“ poznamenal Zschäpitz.

K 7. srpnu činily ruské zlaté a devizové rezervy 600 miliard dolarů, což je více než historicky nejvyšší maximum v srpnu roku 2008. Oznámila to Centrální banka Ruské federace.

​Odborník, který u této příležitosti zveřejnil patřičnou zprávu na Twitteru, Rusko za toto úsilí ocenil.

„Musíme pochopit, že se jedná o úspěch. Koneckonců je snadné zvýšit zásoby, když jsou ceny ropy a plynu vysoké. Rusku se však podařilo zvýšit své rezervy, když jsou ceny na nejnižší úrovni,“ sdělil Zschäpitz Deutsche Welle.

Německý publicista a vydavatel Wolfram Weimer však tvrdí, že zvyšování zlatých rezerv nebylo hlavním cílem ruského prezidenta, který se místo toho snažil snížit roli dolaru, píše Deutsche Welle.

„Vzhledem k tomu, že Moskva věří, že dolar je používán jako politická zbraň proti Rusku, zlato je ideálním investičním aktivem na ochranu před sankcemi za dolar,“ poznamenal Weimer v srpnu 2019.

Rok před tím, než cena zlata stoupla a ruské zlaté rezervy přinesly nový rekord, označil pan Weimer Vladimira Putina „mužem týdne“. A to právě kvůli jeho devizové politice.