„Máte dost možná (míněno vy – posluchači ČRo Plus) více vědomostí, než proslulý geograf a schopný novinář Middleton…Tím spíše budete moci posoudit nejen klady Atlasu, zemí, které neexistují, ale také jeho slabiny…“ (Milan Slezák, redaktor ČRo – Český rozhlas Plus)

„Duch nezávislosti (na Zakarpatí) ale přežil. Po více než 50 letech zdejší separatisté stále nárokují právo na sebeurčení…“ (Nick Middleton, anglický novinář, autor knihy Atlas zemí, které neexistují)

„Příspěvek [Middletonův k Zakarpatí] není dlouhý; zabírá jen 2/3 jedné knižní stránky, což je zároveň problém. Člověk by totiž chtěl znát více souvislostí... Dle Middletona zdejší separatisté stále prosazují právo na sebeurčení. Naši [čeští] odborníci dodávají, že jakkoli jsou tito separatisté nečitelní, jedna věc je na nich jasná, vazba na Moskvu…“ (Milan Slezák)

Poznámka: Tento článek reaguje na pořad Ex libris proto – konkrétně na díl nesoucí název O Atlasu zemí, které neexistují (vysíláno ČRo Plus 21. 5. 2019 a před pár dny v repríze) –, poněvadž 1) kniha je sama o sobě zajímavá, 2) protože mě (jakožto autora článku) překvapilo, že ČRo Plus cítí potřebu komentovat způsob, jakým se Middleton zhostil tématu Zakarpatí či Abcházie. Middletonův atlas obsahuje medailonky 50 zemí, proč tedy extra komentář rozhlasu zrovna k Zakarpatí a Abcházii? Navíc přinášíme některé paralely s Československem, pro zajímavost a pro kontrast…

V pořadu Ex libris na ČRo Plus ústy Nicka Middletona připomněli, že národní státy mají pořád svůj význam a že státy jako takové vznikají (Černá Hora) a zanikají (SSSR nebo Československo)

Milan Slezák: „Middleton je členem Královské zeměpisné společnosti a přednáší na Oxfordské univerzitě. Atlas zemí, které neexistují vydalo pražská nakladatelství 65. pole. (2016, dotisk 2017) … Všude na světě leží místa, u nichž není jasné, zda patří mezi plnohodnotné země. Nechám mluvit Nicka Middletona: ‚Státy vznikají a zanikají neustále. Když se na samém konci 20. století rozpadl SSSR, bylo z toho hned 15 nových zemí. Zato NDR splynulo se svým západním sousedem. Vzápětí došlo na sametový rozvod Československa, které se rozdělilo na dvě samostatné země.‘‎“

Pořad Ex libris podtrhl, že existují země, které některé jiné státy neuznávají, příkladem uvedl Izrael či Severní Kypr…

Lucie Vašinková (čte ukázku z Middletona): „SSSR i Československo se rozpadly. NDR se spojilo se SRN. Nové státy se objevují i v novém tisíciletí. Třeba v Asii Východní Timor, v Evropě Černá Hora nebo v Africe Jižní Súdán…Okolní svět nám přitom v době globalizace připomíná, že koncepce národního státu do značné míry ztrácejí na významu.“

Ex libris však zmínil zároveň otázku Katalánska čili existují jisté protichůdnosti, a to jak integrační tendence (EU), tak národně emancipační tendence viz případ Brexitu.

Milan Slezák: „Přežily se národní státy? To rozhodně ne. Jsou zapotřebí a zůstávají silné. Co k věci říká Middleton: ‚Můžeme se považovat za světoobčany, ale bez pasu, který jsme od konkrétního státu dostali, se do toho vysněného světa nepodíváme,‘‎ dovolte osobní poznámku (Slezák) – považuji se za Čecha a zároveň za Evropana. Nevidím v tom rozpor. Mám prostě dvojí identitu…Ale jedna věc je cítit se jako Evropan, a úplně jiná věc je cítit se jako evropský občan… Občanskou loajalitu…cítím výhradně ke svému národnímu státu.“  (Nic jako evropský občan zatím neexistuje, pozn. autora tohoto článku.)

Paralela s ČR: V ČR existuje generace, která měla občanství československé a která (po zániku ČSSR, bez referenda) jaksi automaticky obdržela občanství již jiného státu (např: ČSFR; ČR, SR). Jak je to s onou loajalitou národnímu státu? Nechť si každý čtenář zkusí odpovědět…

ČRo Plus cituje Middleton ve smyslu, že Zakarpatí nebylo dáno užít si dlouhé samostatnosti. Middleton: „…ještě za svítání byla …země součástí Československa, [její obyvatelé] obědvali ve vlastním nezávislém státě, večer už ovšem patřili do nově budovaného nacistického impéria. V roce 1945 byl jednodenní prezident Karpatské Ukrajiny zatčen sovětskou tajnou službou… Jeho krátkodechá republika se stala součástí západního cípu Ukrajiny. Duch nezávislosti ale přežil. Po více než 50 letech zdejší separatisté stále nárokují právo na sebeurčení.“

Milan Slezák: „Příspěvek [Middletonův k Zakarpatí] není dlouhý; zabírá jen 2/3 jedné knižní stránky, což je zároveň problém. Člověk by totiž chtěl znát více souvislostí. U Middletona se nedočtete, že v roce 1939 se Maďarům nebránili jen Rusíni [v Zakarpatí], ale také českoslovenští vojáci…Autorovi na širší souvislosti nezbylo místo, to platí bohužel pro většinu knihy. Ale zůstaňme ještě chvilku u Zakarpatské Ukrajiny… Dle Middletona zdejší separatisté stále prosazují právo na sebeurčení. Naši [čeští] odborníci dodávají, že jakkoli jsou tito separatisté nečitelní, jedna věc je na nich jasná, vazba na Moskvu, které se hodí vše, co může oslabit Kyjev.“

Paralela s Československem: ČSR se odtrhlo od Rakouska-Uherska. Zajímavé je, že ve 14 bodech Wilsona není řečeno, že útvar jako ČSR má vzniknout. Washingtonská deklarace byla žádost českých politiků k USA, aby uznaly suverenitu Československa… Rozpad Rakousko-Uherska oslabil Vídeň, která již nebyla centrem habsburského mocnářství. V ústavě USA je napsáno, že každý národ má právo na sebeurčení.

Milan Slezák: „Stejně osobitý pohled má Middleton na gruzínsko-abchazský spor. V Česku převládá názor, že pravda je na straně Gruzie. Že Abcházci jsou separatisté a že jejich údajně nezávislý stát, v němž hlídkují ruští vojáci, je loutkou Moskvy…Co k tomu říká Middleton: ‚Když byly šarvátky v Suchumi na denním pořádku, vyrazili ozbrojenci z gruzínských polovojenských jednotek do akce znovu, tentokrát si za cíl zvolili abchazský výzkumný ústav pro historii, jazyk a literaturu. Použili petrolej…Přivolané hasičské auto přinutili k návratu…když přišli akademici ráno do práce, našli jen spáleniště. Abcházci a Gruzíni mají odlišné etnické kořeny…Abcházii spolkla Gruzie, která se posléze stala součástí SSSR. Po zániku SSSR začala v oblasti tikat etnická časovaná bomba…Krvavou válku za nezávislost ukončily až ruské jednotky, ty nastolily silou mír a Abcházie získala určitý stupeň autonomie…‘ (Slezák): U Middletona scházejí další fakta, další souvislosti…“

ZÁVĚREM: ČRo pochválil i zkritizoval Middletonovu práci. Při touze po souvislostech ČRo Plus však neuvedl, že například ČSR vzniklo odtržením od většího celku a že jde-li o Gruzii, EU vydala v roce 2009 stanovisko vypracované diplomatkou Heidi Tagliavini, kterážto šetřením na místě přišla k závěru, že to byla právě Gruzie, která jako první podnikla roku 2008 útok na Jižní Osetii a Abcházii… Ostatní státy atlasu, pokud byly v Ex libris vůbec zmíněny, pak velmi stručně…

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.