„Moji drazí Bělorusové, zaměstnanci Belaruskalije, MTZ, Grodnoazotu a jiných podniků, jste symbolem svobodného Běloruska… Budoucnost Běloruska, a tedy i budoucnost našich dětí záleží nyní na vaší jednotě a na vaší rozhodnosti. Proto vás prosím: pokračujte ve stávkách a rozšiřujte je,“ prohlásila Tichanovská.

Za cíl těchto akcí označila propuštění politických vězňů a uspořádání nových voleb.

V řadě běloruských podniků byli hlášeni stávkující zaměstnanci a bylo anoncováno zastavení výroby. Zároveň úřady označují rozsah stávek za nepatrný.

Podle slov běloruského premiéra Romana Golovčenka pracují všechny podniky reálného sektoru ekonomiky země v obyčejném režimu. Třeba v Běloruské atomové elektrárně pracují všichni zaměstnanci, zatímco Běloruský hutnický závod dočasně pozastavil provoz vysokých pecí, pak ho ale obnovil v normálním režimu.

Protesty v Bělorusku

Hromadné protestní akce opozice začaly po celém Bělorusku 9. srpna, po prezidentských volbách, v nichž zvítězil už po šesté za sebou nynější běloruský předák Alexandr Lukašenko. Podle informace Ústřední volební komise získal 80,1 procenta hlasů.

Opozice je ale přesvědčena, že ve volbách zvítězila Světlana Tichanovská, a nikoli Lukašenko. V prvních dnech byly protestní akce potlačovány policií, proti demonstrantům, kteří nesouhlasili s výsledky voleb, se používal slzný plyn, vodní děla, zábleskové granáty a gumové projektily. Poté bezpečnostní složky přestaly rozhánět mítinky a používat silové metody. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo přes 6,7 tisíce lidí. Jak oznámilo běloruské ministerstvo vnitra, při nepokojích byly zraněny stovky lidí, mj. přes 120 příslušníků bezpečnostních složek, tři demonstranti zemřeli.