Evropská unie se žene do katastrofy. Její vedení ztratilo pud sebezáchovy a místo, aby všemi možnými prostředky odrazovalo ilegální imigranty. Nelze projevovat soucit takovým způsobem, který v masovém měřítku podkopává naši vlastní bezpečnost. Na fotografiích v tisku jsou plavidla plná mužů mezi dvaceti a třiceti lety. Mám takový neblahý pocit, že jsou mezi nimi i teroristé, které k nám posílá organizace IS, tak jak to ve svých prohlášeních zdůrazňovala.

Neapol zachvácená muslimáky

Na území, ze kterého k nám lodě s nelegálními uprchlíky připlouvají, neexistuje stát, tak jak jeho funkci známe v Evropě. Libye, zcela nesmyslným odstraněním režimu Muammara Kaddáfího, který byl svou podstatou přirozeným štítem, odrazujícím běžence ze subsaharské Afriky, Egypta, Eritrei a blízkého a středního východu, se stala ideálním nástupištěm pro boj IS za odstranění demokracie a svobody v Evropě.

I když mnohý z těchto mužů plných síly je v současné době pouhým ekonomickým imigrantem, vlivem vyloučení z evropské společnosti se to může změnit. Z imigrantů bude totiž neustále se zvětšující vlna méněcenných outsiderů, po kterých s radostí nad hloupostí vládnoucích struktur Evropy sáhnou stále sílící islámští teroristé.

PETICE: Jsme proti bruselským kvótám, které nařizují členským státům EU přijmout uprchlíky

Na tomto místě musím zdůraznit, že jsem velice tolerantní ke všem náboženstvím, mám i mezi muslimy přátele, tak jako mezi buddhisty, hinduisty či příslušníky jiných věrouk včetně ateistů. Naše křesťanské nastavování druhé tváře po obdrženém políčku však musí mít své meze.

Příliv běženců z Afriky je zločinný obchod spoléhající na měkkost Evropy.

Pud sebezáchovy je velice cenný při snaze o přežití v podmínkách ohrožení života.

Prožíváme nyní v Evropě, ačkoliv se to zatím nezdá, ohrožení dosavadního způsobu života. Ne pro každého je současný život peříčkem, ale když i z tak stále slábnoucího sociálního zabezpečení chudších vrstev obyvatelstva bude ukrajováno pro neustále vyšší vlny imigrantů, bude život ještě těžší.

Naše média opět informují o situaci zavádějícím způsobem. Oněch povinných 525 uprchlíků, které bychom museli přijmout, je pouze číslo mezi dvěma až třemi procenty z 20000 uprchlíků, které se nacházejí v uprchlických táborech na území států sousedících se Sýrií a Irákem. Dále bychom museli přijímat skoro 3 % z těch uprchlických vln valících se ze Středozemního moře. A to je ten problém. To bychom najednou mohli mít a povinně živit dalších třeba osmdesát tisíc nezaměstnatelných lidí. Vedení EU tvrdí, že to je dočasné řešení. My máme ovšem s dočasností své zkušenosti. Toto dočasné opatření bude mít trvale neblahé důsledky.

Někdy můžeme číst na stránkách západního tisku, že zvláště my bychom měli mít pochopení pro přijímání běženců. Vždyť našim emigrantům západ umožňoval po invazi v srpnu 1968 život a uděloval občanství. To srovnání je ovšem zcela liché. Nemůžeme srovnávat českého vzdělance, inženýra, architekta, zručného řemeslníka atd. s někým, kdo nemá ani to nejzákladnější vzdělání a jakékoliv řemeslné dovednosti. Naši lidé se okamžitě zařadili do západní společnosti a stali se z nich nejenom právoplatní občané, ale i špičky mezi tamními občany. Můj bývalý spolužák se stal jedním z nejváženějších architektů Švýcarska, z osobností všeobecně známých třeba v Itálii profesor Bělohradský či ve Francii Milan Kundera. Na úniku mozků z východní Evropy západ vydělal. Přicházeli lidé, kteří něco uměli a ne jen hladové krky.

Co dělat? Evropská unie se musí bránit tak, jak to dělá např. Austrálie, Thajsko, Malajsie či Indonésie. Nebo-li místo sebezničující politické korektnosti zapojit zdravý rozum a pud sebezáchovy.

Zdroj: Blog autora | Autor je předsedou Strany zdravého rozumu