Poslanec za ODS Pavel Žáček se v interpelaci dotazoval ministra vnitra, jaký má názor na publikování informací, se kterými se seznámil Šlachta během výkonu své služební činnosti.

„Vážený pane ministře, obracím se na Vás ve věci zveřejnění konkrétních informací o činnosti útvarů Policie České republiky a jejich příslušníků, a to v publikaci ,Robert Šlachta. Třicet let pod přísahou‘ autorů Roberta Šlachty a Josefa Klímy… …V této souvislosti se chci ujistit, jaký je Váš názor, případně názor vedení Policejního prezídia ČR, na publikování informací, s nimiž se plk. Šlachta

seznámil během výkonu své služební činnosti? Byl někdejší ředitel jednoho z klíčových celostátních policejních útvarů zproštěn povinnosti mlčenlivosti ve smyslu příslušných paragrafů zákona o Policii České republiky, zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, anebo zákona  o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti?“ uvedl ve své interpelaci Žáček.

Poslanec pokračoval ve svých otázkách, jelikož ho zajímalo, jaká opatření byla podniknuta v případě, že Šlachta mlčenlivosti zbaven nebyl.

Na tuto interpelaci reagoval ministr vnitra Jan Hamáček. Odpověď zveřejnil server Česká justice. Hamáček se podle svých vlastních slov neztotožňuje s myšlenkou, aby bývalí vysoce postavení policisté po ukončení služebního poměru vydávali knihy, kde jsou prezentovány pro veřejnost konkrétní informace se vztahem k výkonu služby a také ke konkrétním trestním řízením.

„V takových případech se tito bývalí příslušníci Policie České republiky pochopitelně vystavují riziku, více či méně vědomě, že se jejich počínání dostane na hranu zákona,“ konstatoval dále.

Hamáček uvedl, že institut zproštění mlčenlivosti v těchto případech není využitelný. „Jeho aplikace je možná pouze pro konkrétní účel, v přesně daném rozsahu, po stanovené období a především pro potřeby oprávněného orgánu státu, nikoliv pro sdělování informací široké veřejnosti,“ uvedl.

Robert Šlachta

Robert Šlachta nastoupil v devadesátých letech do služebního poměru, kde působil jako řadový policista na obvodním oddělení Policie ČR na Břeclavsku. Pracoval i jako člen policejní zásahové jednotky v Brně, vedoucí oddělení ÚOOZ – byl zaměřen na boj s drogovou trestnou činností. Praxi u policie zakončil jako ředitel ÚOOZ.

V Celní správě pracoval jako vrchní rada celního úřadu pro Pardubický kraj, a poté jako náměstek generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání. K celníkům nastoupil v roce 2016, kdy dostal nabídku od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Ze svého postu ředitele pátrací sekce Generálního ředitelství cel pak odešel v minulém roce.