Asociace organizací provádějících klinické testy (ACTO) kritizovala vědce Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji za to, že na sobě údajně zkoušeli prototyp své vakcíny. Podle jejich slov je to hrubým porušením mezinárodních standardů. Jak reagujete na tuto kritiku?

Logunov: Vědci našeho střediska žádné normy neporušili. Porušili by normy, kdyby začali chytat dobrovolníky v ulicích a dávat jim vakcínu bez jejich písemného souhlasu a bez pojištění. To by bylo právě porušení, o němž mluvili v ACTO. Protože vývojář má právo vyzkoušet na sobě to, co dělá, a to se nijak nereguluje. Dělali jsme to nikoli proto, že jsme takoví hrdinové a chceme se proslavit, ale jen proto, že lidé pracovali v červené zóně, tedy s virem. Veškerá plazma nemocných koronavirem v Moskvě procházela přes naše středisko, museli jsme kontrolovat aktivitu těchto plazem vůči živému viru, tedy naši pracovníci byli stále v nebezpečí. Navíc část z nich jsou starší lidé a část má různé nemoci. Jde tedy o možnost ochránit své nejbližší okolí, existuje vakcína vyvinutá na všestranně prozkoumané platformě a každý z nás je přesvědčen o poctivosti svých vlastních výsledků a výsledků svých kolegů. Máme mnoho vakcín vyvinutých na této technologické platformě, mj. i zaregistrovaných, a žádná překvapení jsme neočekávali. Chtěli jsme především ochránit sebe a své nejbližší okolí.

Helsinská deklarace to vůbec nijak nereglementuje, reglementuje jen pořádek klinických studií. V té době jsme klinické studie neprováděli. Tedy všechny tyto jejich námitky by byly oprávněné, kdybychom prováděli klinické studie, shromáždili bychom své lidi, očkovali je a začali bychom to zapisovat do dokumentů o klinických studiích. To by bylo samozřejmě porušením. Ve skutečnosti ale nic takového nebylo, a proto jde o lacinou záměnu pojmů.

Řekněte nám, prosím, něco o testech, které identifikují nejefektivnější protilátky na koronavirus. V čem spočívá jedinečnost této technologie, jaké máte plány pro tento test, získá mezinárodní patent?

Test je založen na IFA (imunní a fermentové analýze) systému, který vyvinul v Gamalejově ústavu Dmitrij Viktorovič Ščebljakov a jeho laboratoř. Test se zakládá na detekci protilátek k doméně S-proteinu koronaviru vázající receptory. Jde o to, že drtivá většina protilátek neutralizujících virus, tedy protilátek schopných bezprostředně inaktivovat virus, se formuje právě k této doméně vázající receptory.  A pomocí tohoto testu můžete s velkou pravděpodobností zjistit, že krevní sérum má aktivitu neutralizující virus prostě v reakci IFA, bez experimentů se živým virem. To značně zjednodušuje práci, protože reakce neutralizace viru probíhá pět dnů, a pomocí tohoto testu můžete za den, a dokonce i za několik hodin vybrat v podmínkách primárního screeningu vysoce aktivní séra, anebo když jde o transfúzi, také vysoce aktivní plazmu. Můžete tuto plazmu konzervovat rychle a neztratit dárce na pět dnů. Dále už můžete ověřit vzorky v reakci neutralizace viru v laboratoři, která umožňuje práci se živým virem, a potvrdit, že tato plazma nebo sérum je aktivní. Platí to rovněž pro imunizaci – můžete se podívat, kolik ze všech protilátek, které se v organismu formují, budou aktivní při neutralizaci viru.

Jaký je poměr mezi úrovní protilátek u těch, kdo dostali vakcínu, a u těch, kdo prodělali koronavirus, a co tento poměr znamená?

V celém světě se nyní srovnávají úrovně aktivity séra u rekonvalescentů, tedy lidí, kteří nemoc prodělali, a u imunizovaných dobrovolníků. Je tu dost velký rozdíl ve prospěch očkovaných, protože za imunizace nedochází k intoxikaci organismu, k těžké nemoci, a proto není divu, že úroveň protilátek je o očkovaných lidí vyšší než u těch, kdo nemoc prodělali.  Už víme, že u mnoha lidí, kteří nemoc prodělali, se protilátky objevují, ale nezachovávají se nadlouho. S vakcinací je to mnohem spolehlivější.