Evropská unie vyzývá běloruské orgány, aby našly mírový východ z krize, uvedl Michel po mimořádném summitu lídru EU ohledně situace v Bělorusku. Celá Evropská rada uvedla, že běloruské prezidentské volby nelze považovat za demokratické a musí být zopakovány, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Celá Evropská rada odsoudila průběh událostí v Bělorusku. Oznámili jsme, že volby se musí zopakovat, že volby nelze považovat za demokratické,“ uvedl po skončení summitu.

Německá kancléřka Angela Merkelová zase konstatovala, že by nemělo dojít k vnějšímu vměšování do situace v Bělorusku.

„Bělorusko si musí najít svoji vlastní cestu, musí k tomu dojít prostřednictvím dialogu uvnitř země, k vměšování by dojít nemělo,“ uvedla.

Taktéž uvedla, že momentálně nemůže být prostředníkem v situaci v Bělorusku, jelikož prezident Lukašenko „odmítl rozhovor“. „Osobně jsem se pokusila zorganizovat telefonát s prezidentem Lukašenkem, ale bohužel se tak nestalo. Také jsem požádala o telefonát s ruským prezidentem Putinem, který se, jak víte, uskutečnil,“ uvedla.

„V současné době nevidím situaci s prostřednictvím, jelikož prezident Lukašenko odmítl telefonický rozhovor, což mi je líto. Být prostředníkem lze jen tehdy, když se nacházíte v kontaktu se všemi stranami, my však z naší strany uděláme vše pro podpoření národního dialogu (v Bělorusku),“ uvedla Merkelová na briefingu.

Podle jejích slov odsoudili lídři EU násilí proti pokojným demonstracím v Bělorusku, „zatčení tisíců Bělorusů“ a „vyzvali Lukašenkův režim, aby přestal používat sílu“, a že „musí být zaručena svoboda slova a právo na shromažďování“.

Postoj ČR a SR

Co se týče postoje ČR, pak dnes se na webových stránkách Hradu objevilo prohlášení prezidentů zemí Visegrádské skupiny o Bělorusku, v němž signatáři vyjádřili znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku, jejichž výsledek nebyl přijat částí běloruskou společností.

Z dokumentu vyplývá, že prezidenti České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska vyzývají orgány Běloruské republiky, aby otevřely cestu politickému řešení, dodržovaly základní lidská práva a svobody a upustily od používání násilí proti pokojným demonstrantům a zároveň, aby zorganizovaly nové, mezinárodně legitimní a uznané prezidentské volby.

„Vyzýváme zahraniční aktéry ke zdrženlivosti od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska,” stojí v prohlášení.

Na Slovensku zase přijal ve středu kabinet stanovisko vlády, které pojednávalo o situaci v Bělorusku. V něm se uvádí, že slovenská vláda bude na půdě Evropské unie podporovat rozhodnutí o cílených a restriktivních opatřeních vůči osobám zodpovědným za násilí na občanech Běloruska, kteří protestovali proti nedodržování občanských a lidských práv.

V tomto stanovisku vyzvala vláda vedení Běloruska k okamžitému ukončení násilí a dodržování základních lidských práv, stejně jako spravedlivému vyšetření a potrestání osob zodpovědných za násilí. Dále bylo vyzváno k bezodkladnému propuštění zadržovaných účastníků klidných protestů a iniciování dialogu s občanskou společností vedoucímu k urychlenému opakování prezidentských voleb.

Slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok zase ocenil, že vláda přijala stanovisko k situaci v Bělorusku jednomyslně. Ministr obrany Jaroslav Naď pak označil situaci v Bělorusku za velmi citlivou a vyjádřil naději, že dojde ke zklidnění.