Chodí mi řada dopisů od lidí, kteří se na mě obrací s žádostí o pomoc kvůli odebrání dětí v zahraničí. V tomto článku bych chtěl zmínit případ rodičů ze slovensko-norského manželství, kteří si mysleli, že jim Barnevernet pomůže.

Případ mě šokoval, ale nikoli překvapil svojí naprostou absurditou a nesmyslností důvodů odebrání, které přišlo jako blesk z čistého nebe bez jakéhokoli předchozího varování. Ještě před tím, než se dostaneme k samotnému průběhu této kauzy, je třeba zmínit jednu věc. Matka dítěte je neslyšící, což samo nemůže být důvodem k odebrání. Handicap nemusí sám o sobě dělat výchovu horší, zvláště když druhý z rodičů je zdravý a s výchovou měla pomáhat i matka otce, tedy babička dítěte.