Probíhající protesty v Bělorusku si vysloužily značnou pozornost českých politiků. Zatímco řada z nich vyslovila svou solidaritu vůči protestujícím, druzí varovali před případným zasahováním do vnitřních záležitostí cizí země a připomínali žalostné zkušenosti s ukrajinským majdanem před několika lety.

Tentokrát svou pozici vůči dění v Bělorusku vyjádřili i členové vedení Libereckého kraje, v čele s hejtmanem Martinem Půtou. Dotyčný politik totiž oznámil svou plnou podporu běloruským demonstrantům a vyzval k uspořádání nových prezidentských voleb. Nechyběla ani symbolická podpora – na sídle Libereckého kraje byla totiž vyvěšena rudo-bílá vlajka, kterou nyní používají protestující v Bělorusku.

„Dnes odpoledne jsme na budově Libereckého kraje společně s krajskou radní pro kulturu Květou Vinklátovou a libereckým primátorem Jaroslavem Zámečníkem vyvěsili historickou vlajku Běloruska,“ napsal Půta ve svém facebookovém příspěvku.

V tomto kroku hejtmana Martina Půty komunistický politik Stanislav Mackovík spatřuje však nejen podporu vůči demonstrantům v Bělorusku, ale také propagaci symbolu nacistické okupace Běloruska během druhé světové války.

„Ostuda vedení Libereckého kraje. Vlajka spojená s fašisty v Bělorusku v letech 1941 až 1944 vlaje na budově krajského úřadu v Liberci. Musel se stát hejtmanem M. Půta - aby se fašismus dočkal takové podpory... Hrajete si na demokraty - bez Nácků Vám to nejde... Něco je špatně,“ nebral si servítky člen KSČM.

Připomeňme, že bílo-rudá vlajka se používala také pro Běloruskou lidovou republiku v roce 1918, než se země stala sovětskou republikou, a znovu po získání nezávislosti v letech 1991 až 1995. Nyní je symbolem protestů.

Situace v Bělorusku

V neděli 9. srpna v Bělorusku proběhly prezidentské volby. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo získala Světlana Tichanovská s 10,09 %.

Nikdo z oponentů Lukašenka však výsledky voleb neuznal. V zemi vypukly hromadné masové akce. Demonstranti každý večer vychází do ulic na protestní akce. Nejsložitější situace panovala v hlavním městě, kde demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít. Při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Jeden člověk zahynul a mnoho lidí bylo hospitalizováno. Je třeba poznamenat, že se protesty po několika dnech konfrontací s bezpečnostními silami staly mírumilovnějšími.