„Rektorky a rektoři vysokých škol ČR, členové ČKR, sledují s velkým znepokojením poslední události v Bělorusku, kde dochází k perzekuci běloruských občanů usilujících o svobodu a demokracii,“ stojí na začátku prohlášení České konference rektorů.

Dodává se, že takto neblahé dění postihuje i akademické pracovníky a studenty vysokých škol Běloruska, vzhledem k čemuž Česká konference rektorů cítí potřebu projevit solidaritu a podporu vůči utlačovaným.

„Jako projev solidarity s běloruskými vysokými školami a jejich studenty se vysoké školy České republiky budou snažit navrhnout relevantní stipendijní programy pro tamní zájemce o studium v České republice,“ oznámila konference rektorů s tím, že podrobnosti ohledně konkrétní podoby programů budou zveřejněny v nejbližších týdnech.

Následně se uvádí, že nezbytnost podobného kroku je podmíněna přesvědčením vedení českých vysokých škol o tom, že by Česko s ostatními členy Evropské unie nemělo zůstávat stranou při pozorování událostí, které samo zažilo v minulosti, a tedy ví, jaké neblahé perspektivy mohou Bělorusko čekat.

„Musíme se spolu s ostatními státy, členy Evropské unie, zasadit o to, aby se Bělorusko neocitlo v situaci Československa roku 1968, ale aby se mohlo vydat cestou svobody, kterou jsme zažili až v roce 1989 a naštěstí zažíváme dodnes,“ poznamenává se v prohlášení České konference rektorů.

Postoj EU vůči situaci v Bělorusku

Pět největších frakcí Evropského parlamentu vydaly usnesení, v němž vyzvaly Evropskou unii k tomu, aby zaujala aktivnější postoj vůči situaci v Bělorusku. Součástí obsahu tohoto usnesení je varování před zásahem Ruska do procesů v Bělorusku, uvádí se přitom, že Brusel musí usilovat o změnu tamního režimu a uspořádání nových voleb.

„Nyní je důležité, aby v tom Bělorusové nezůstali sami. Vlastní odvahou a vůlí dohnali diktátora na pokraj pádu. Evropská unie už nemůže stát bokem, i když by si to mnozí – zejména Vladimir Putin – určitě přáli,” vyzval slovenský europoslanec a místopředseda politické frakce Obnova Evropy pro zahraniční politiku Michal Šimečka, jenž o dění v parlamentu informoval.

Současná situace v Bělorusku se bude probírat i na speciálně svolaném summitu, který proběhne zítra. Oznámil to včera předseda Evropské rady Charles Michel.

„Ve středu ve 12:00 svolám schůzku členů Evropské rady za účelem posouzení situace v Bělorusku. Lidé v Bělorusku mají právo rozhodovat o své budoucnosti a samostatně volit svého prezidenta. Násilí proti demonstrantům je nepřijatelné,“ napsal Michel na Twitteru.

Kabinet ministrů Spolkové republiky Německo potvrdil, že navázal kontakt se Světlanou Tichanovskou, která kandidovala na funkci běloruského prezidenta, ale úroveň a obsah jednání nesdělil.

„Ano, k takovému kontaktu došlo,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert na briefingu v Berlíně v rámci odpovědi na otázku novinářů.

Dodal, že nemůže říci, kdy a na jaké úrovni došlo ke kontaktu, a upřesnil, že „to se věci netýká“.