Na webových stránkách Institutu Václava Klause (IVK) se objevilo vyjádření českého exprezidenta k dění v Bělorusku. V souvislosti s tím Václav Klaus starší zveřejnil dopis ze dne 25. října 2004, který ještě jako prezident odeslal běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi.

Pod zněním tohoto dopisu pak Klaus doplnil svůj vlastní názor na věc.

„Tento šestnáct let starý dopis nebyl primárně určen českým médiím (i když byl okamžitě publikován na webu KPR), ale přímo prezidentu Lukašenkovi. Vůči němu a vůči jeho režimu jsem od té doby svůj názor nezměnil. Přeji Bělorusům změny k lepšímu. Jsem si však jist, že je v zájmu jak obyvatel Běloruska, tak i v zájmu našem a vlastně i celé Evropy, aby tyto změny neprobíhaly ukrajinským způsobem,“ uvedl.

Když média po Klausově spolupracovníkovi Petru Macinkovi z IVK požadovala, aby Klaus vysvětlil svá slova poněkud konkrétněji, dostalo se jim následující odpovědi:

„Ukrajinské řešení považujeme za nejhorší možné.“

Následně dal ale bývalý prezident země najevo, že jeho prohlášení neznamená, že by se jakkoli běloruského autokratického prezidenta zastával. To dokazují i jeho současná slova, že vůči němu i jeho režimu svůj názor nezměnil od doby, kdy mu zasílal zmiňovaný dopis.

Dopis pro Lukašenka

Pokud jde o znění dopisu, který kdysi Klaus Lukašenkovi zaslal, kritizoval v něm podmínky, za kterých se tehdy v Bělorusku konaly parlamentní volby i referendum o změně Ústavy. Podle něj totiž tyto podmínky neodpovídaly zásadám regulérního hlasování. A to označil za nepřijatelné.

„Porušování základních občanských práv, pronásledování politické opozice a potlačování občanských protestů nemají v dnešní Evropě místo a vedou Vaši zemi do mezinárodní izolace,“ stálo v dopise.

Dále v něm český politik zmiňoval, že zásadní věcí je respektování základních demokratických zásad, postupů a svobod pro budování svobodné společnosti. „Je podmínkou i pro to, aby se Bělorusko stalo respektovanou zemí a aby pro nás mohlo být věrohodným partnerem,“ dodal tehdy.

Nicméně, vzhledem k tomu, že mu jeho běloruský protějšek na tento dopis neodpověděl, v březnu 2006 mu odmítl Klaus blahopřát ke znovuzvolení.

A tento spor mezi oběma muži tak jen dále rostl. Důkazem je to, že když česká diplomacie v roce 2009 pozvala běloruského lídra na na summit Evropské unie a Východního partnerství, Klaus v prohlášení zveřejněném Hradem uvedl, že Lukašenkovi ruku nepodá a na Pražském hradě jej přijímat nebude. Lukašenko mu následně vytkl hrubiánství.

Situace v Bělorusku

Připomeňme, že v neděli 9. srpna v Bělorusku proběhly prezidentské volby. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo získala Světlana Tichanovská s 10,09 %.

Nikdo z oponentů Lukašenka však výsledky voleb neuznal. V zemi vypukly hromadné masové akce. Demonstranti každý večer vychází do ulic na protestní akce. Nejsložitější situace panovala v hlavním městě, kde demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít. Při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Jeden člověk zahynul a mnoho lidí bylo hospitalizováno. Je třeba poznamenat, že se protesty po několika dnech konfrontací s bezpečnostními silami staly mírumilovnějšími.