Šéf české diplomacie a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček si myslí, že Praha má hrát zásadní roli v procesu vyřešení politické krize v Bělorusku. Během svého rozhovoru pro Aktuálně.cz český diplomat dal najevo, že považuje za nutné zavedení sankcí vůči určitým osobám, které jsou odpovědné za páchání násilí proti protestujícím. Podle něj by Česko mělo pomoct i těm, kteří jsou pronásledováni běloruskou vládou, nevylučuje ani poskytování azylu pro ty Bělorusy, kteří nemají možnost svobodně vyjadřovat svůj názor či politickou pozici ve své vlastní zemi. Dalším návrhem Petříčka je podpora běloruských studentů, kterým mohou být poskytovány stipendia ze strany České republiky.

Pomoc jednotlivým osobám či zavedení sankcí nejsou jedinými nástroji, jimiž chce český ministr změnit současnou situaci v Bělorusku. Nedílnou součástí boje za vítězství demokracie a podpory občanské společnosti v této zemi by podle Petříčka měla být i pomoc neziskovým organizacím, stejně tak považuje za důležité podporu nezávislých médií. Zdůraznil přitom, že Česko již dlouhodobě podporuje řadu nezávislých běloruských novinářů, kteří se podílejí na formování veřejného mínění.

„Určitě bychom měli dál pomáhat neziskovým organizacím, celkově občanské společnosti v Bělorusku. Musíme pomáhat nezávislým médiím, aby mohla informovat o dění v Bělorusku,” sdělil svůj postoj český ministr.

Zdaleka ne všichni byli přesvědčeni, že Petříčkovy návrhy namířené na vyřešení běloruské krize budou mít pozitivní výsledek. Na sociálních sítích někteří uživatelé vyslovili své odmítavé stanovisko vůči tomu, že by český stát měl financovat tyto projekty.

Uživatel František Zemek zdůraznil, že stát má především podporovat své vlastní občany a řešit naléhavé sociální otázky.

„Za svý Petříčku, za svý...Jako daňový poplatník bych raděj viděl podporu mladých rodin, stavbu sociálních bytů a slušné důchody,” uvedl dotyčný.

Další uživatel zpochybnil účinnost poskytování azylu běloruským občanům, což podle něj žádným způsobem nepřispěje k vyřešení krize v této zemi.

„To není pomoc, to je cesta do pekla, neboť odejdou pouze lidé, kteří chtějí změnu a mají vnitřní sílu něco opustit,” varovala Vendula Karesová.

Nechyběla ani obvinění z dvojího metru, jeden komentujících totiž poukázal na odlišný přístup k protestujícím v různých evropských zemích.

„Francouzům a Katalancům masakrovaným rok na náměstích a pronásledovaným za svůj názor v těchto evropských krajinách také dokážete pomoci?” položil otázku uživatel jménem Martin Betmart.

Poučení z minulosti

Dříve se bezpečnostní analytik Andor Šándor vyjádřil proti tomu, aby evropské státy nějak zasahovaly do vnitřních záležitostí Běloruska. Varoval totiž před zhoubnými důsledky jakéhokoliv vměšování a poukázal na negativní příklad ukrajinské revoluce.

„Doufám, že se mezinárodní společenství poučilo z toho, jak podporovalo ukrajinský Majdan a v situaci, kdy se to zvrhlo, tak od Ukrajiny dalo ruce pryč. Další destabilizovaný stát nepotřebujeme,” uvedl český generál.

Dodal rovněž, že hrozba vojenské invaze ze strany Ruska na základě ustanovení Smlouvy o kolektivní bezpečnosti je zdánlivá. Stejně tak považuje za zavádějící historické paralely s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, což spíš slouží nástrojem pro šíření zbytečné hysterie.