Podle slov autorů to otevírá možnost efektivního využití těchto látek, které jsou podle časopisu Science průlomovým materiálem, v energii a elektronice. Výsledky jsou publikovány v časopise Materials Science in Semiconductor Processing.

Perovskity jsou třídou minerálů s pseudokubickou krystalovou strukturou. Podle vědců jsou perovskity od roku 2012 aktivně studovány jako mimořádně perspektivní materiál pro celou řadu oblastí, zejména pro sluneční energii.

Dnes je účinnost perovskitových prvků již asi 25 procent, což je srovnatelné s polovodiči, přičemž jejich výrobní technologie je mnohem jednodušší. Navíc je lze umístit na jakoukoliv pružnou podložku od listu papíru po oděv.

Praktické použití perovskitů je však dosud omezené, neboť současné způsoby výroby nezajišťují požadovanou materiálovou stabilitu. Při pokojové teplotě perovskitové fólie degradují během několika hodin.

První na světě

Prášková forma perovskitů vyvinutá odborníky z UrFU a Institutu vědy a technologie Sathyabamy (Indie), vykazovala vysokou stabilitu, dostatečnou pro technické použití. Vlastnosti materiálu se podle vědců během roku pozorování nezměnily.

„Ve skutečnosti jsme první, kdo našel metodu velkovýroby perovskitů. Zvýšení stability látky je zajištěno vysokou krystaličností a zmenšením hranic zrn. To otevírá velké možnosti pro plné využití těchto materiálů v budoucnu,“ uvedl autor studie, vědecký pracovník katedry magnetismu a magnetických nanomateriálů UrFU Ražeš Kumar Manavalan.

Chemickým zpracováním pomocí vysokoteplotní anti-rozpouštědlové metody se vědcům podařilo syntetizovat celou sérii perovskitových prášků: MAPbI3, MAPbBr3, FAPbI3, FAPbBr3, CsPbI3 a CsPbBr3. Autoři vysvětlili, že tato metoda výroby je velmi jednoduchá a nezabere příliš mnoho času.

Během výzkumu studovali odborníci Uralské federální univerzity také strukturální, optické a morfologické vlastnosti získaných látek, poprvé byl zkoumán fázový přechod perovskitů, závislý na teplotě.

V budoucnu výzkumný tým plánuje zdokonalení technologie pro komerční realizaci.