Veřejní představitelé Beirutu dobře věděli o tom, že bylo 2,500 tun dusičnanu amonného skladováno přímo v přístavu.

Dusičnan amonný je nebezpečná výbušnina, ale je také používán jako hnojivo na pole. Několik vlivných místních osob zkoušelo pobídnout úřady, aby byla tato chemikálie odstraněna, ale bezvýsledně. I vedoucí celnice podal asi 6 žádostí, přímo libanonskému soudu a ani on se nikam nedostal.

Chemikálie tam byly skladovány celých 7 let.

Jak se tam vůbec dostaly je velmi podivné. Kdysi, v r. 2013 dostal ruský podnikatel Igor Grekuškin, žijící na Kypru, zakázku přestěhovat 2,500 tun dusičnanu amonného z Gruzie do Mosambiku. Najal si na to loď, jménem Rhosus, která – naložená chemikáliemi – opravdu vyplula z Černého moře, i když to byl doslova vrak. Jenže během cesty se ukrajinští námořníci vzbouřili, protože nedostali zaplaceno a ještě ke všemu vznikla škoda na lodi samotné, když se v přídi objevil otvor, kudy neustále natíkala voda, která musela být neustále pumpovávána ven. Loď sama byla zadlužená a posádka krajně nespokojená.

Igor Grekuškin komunikoval s kapitánem lodi přes telefon a přiznal, že i když dostal za převezení nákladu 1 milion amerických dolarů, že nemá dost peněz na zaplacení proplutí Suezským průplavem a navrhl zastávku v Beirutu, kde měla loď přibrat nějaké stroje, čímž by si vydělala na cestu. Jenže stroje se na loď nevešly a ještě ke všemu libanonští přístavní úředníci prohlásili loď za nevhodnou k další plavbě.

A zatím Igor Grekuškin zmizel ze světa a nebyl k dosažení.

Asi šest námořníků mělo soudem povoleno vrátit se domů, ale kapitán a tři další museli zůstat na lodi, dokud nevyrovnají dluh za přistání a za používaní doků, za pohonné látky a potraviny, předtím zakoupené. Protože ale nikdo z nich neměl peníze, čekali na lodi od listopadu 2013 až do srpna 2014 a nemohli se nikde dovolat pomoci. Toto období přežili jen díky dobrodiní místních obyvatel, protože neměli peníze ani na základní potraviny. Nakonec se soud nad nimi smiloval a povolil jim z Libanonu odejet a dokonce i Igor Grekuškin se odkudsi vynořil a zaplatil jim cestu domů.

Kapitán lodi se zmínil o tom, jak nikdo v Libanonu nejevil zájem o budoucnost lodního nákladu. Napřed bylo plánováno, že bude chemikálie prodána v aukci, ale postupně z toho sešlo a vysoce nebezpečný dusičnan amonný byl ponechán svému osudu.

A zatím záhadný ruský podnikatel Igor Grekuškin, který nejen že opustil svoji loď, naloženou nebezpečnými výbušninami, ale i námořníky a znovu se ztratil ve světě a zároveň jaksi unikl pozornosti všech. Dokonce ani libanonský soud ho nehledá jako svědka v současném procesu a ani Interpol se o něho nezajímá. Policejní mluvčí na Kypru oznámil, že se spojil s Interpolem v Beirutu a nabídl jim spolupráci se zajištěním Grekuškina, ale nezdálo se, že by o něho měl kdokoliv v Libanonu zájem.

To je velmi podivné, samozřejmě.

Libanon, jak o něm píše známý americký právník Peter Beter, který by libanonského původu, byl kdysi křesťanská země a byl to přímo ráj na zemi. Jenže jak byli z Palestiny postupně vytlačováni Palestinci, mnoho z nich přišlo do Libanonu, spolu s dalšími muslimskými Araby ze Syrie a odjinud. Dnes je křesťanů v Libanonu pouze 36.2%, zato Muslimů je 57.7%.

Co ale mohlo způsobit, že výbušná látka, která skoro 7 let nedělala potíže, způsobila tak obrovskou katastrofu, která zabila 157 lidí, zranila více než 5,000 a srovnala větší část města se zemí, což připravilo o střechu nad hlavou asi 300,000 obyvatel?

Libanonský president Michel Aoun se vyjádřil, že nevylučuje použití rakety, nebo bomby, které byly vystřeleny odněkud zvenčí. Podezření padlo jak na Israel, tak na militaristickou organizaci Hezbollah, ale obojí popřeli jakoukoliv spojitost. Hezbollah vedoucí, Sayyed Hassan Nasrallah se dokonce vyjádřil, že žádné zbraně v Beirutu nepřechovávají a přístav v Beirutu není jejich pole působnosti. Jejich obranná strategie se zaměřuje na přístav Haifa.

Na internetu jsou desítky videí, které ukazují výbuch v Beirutu. Ale jedno video, které jsem sama viděla, zmizelo dřív, než jsem je stačila stáhnout. Bylo to velmi krátké video, které bylo nahráno mobilem a ukazovalo přístav v Beirutu a nad ním letící letadlo, od kterého se oddělila bomba. Když dopadla dolů, nastal výbuch. Ovšem někdo rychle spěchal tento důkaz odstranit – zřejmě je zde snaha krýt skutečného pachatele.

Moje podezření bylo potvrzeno článkem na stránce Veterans Today ze včerejška, kde si autor článku stěžuje na to stejné. Zjistil, že Youtube vymazalo toto důležité video na podnět stížnosti israelské vlády. Jenže novinářům se podařilo některá videa najít na Twitteru. Jedná se o šest videí, filmovaných dvěma nezávislými infra-červenými zdroji. Porovnáním záběrů bylo zjištěno, že jde o stejný úhel dopadu, což dokazuje, že ta videa jsou pravdivá. Samozřejmě, že jsou pravdivá, protože infra-červené záběry nejde zfalšovat.

Jedná se o israelskou nukleární střelu, neby střely, které byla záměrně vypáleny na Beirut (viz obrázek níže). To, že Youtube odstranilo toto důležité video nasvědčuje tomu, že Israel má z tohoto odhalení strach. Podívejte se na výše uvedenou stránku, je tam více fotografií.

Přítomnost letadla (nebo letadel, či střel) je dokázána jiným krátkým videem, kde lidé v ulicích města ukazují na oblohu a volají „podívejte se, vojenská letadla,“ ale člověka, který to filmoval nenapadlo zamířit kameru na oblohu a letadla nafilmovat.

Je zajímavé, že před výbuchem samotným předcházely drobné výbuchy na stejném místě, které jsou zachyceny na videu ZDE. Postupně je slyšet zvuk jako přilétající letadla a teprve potom dojde k prvnímu většímu výbuchu; pak se chvilku nic neděje a pak přijde další, obrovský výbuch.

Jestli chcete vidět, jak vypadal Beirut před tímto útokem, krátké video je ZDE.

Kdo mohl něco tak strašného spáchat?

Článek v Israelských novinách Tikun Olan, který napsal Richard Silverstein vyjevuje, že jistý vysoce postavený a velice dobře informovaný člověk říká, že Israel skutečně tuto strašlivou explozi způsobil. Údajně zkoušeli zničit skladiště zbraní, které patřilo militantní skupině Hezbollah, ale jejich špionážní jednotky zjevně nezjistily všecko potřebné, takže uniklo pozornosti, že hned ve vedlejším skladišti bylo umístěno 2,500 tun dusičnanu amonného. Výbuch zapálil spojovací dveře a půlka města byla v momentě zničena, i s lidmi.

Israel není nijak přecitlivělý k tomu, co vyvede svým arabským sousedům, říká autor článku. Ale v tomto případě to zřejmě přesáhlo všecky meze a nabídli postiženém Libanonu pomoc. Libanon potřebuje každou pomoc, kterou může získat, protože ekonomicky je na tom velmi špatně a jejich zoufalá situace dostoupila té výše, že lidé nemají ani co jíst.

Je jisté, že vedoucí hlava Israele, což je Benjamin Netanyahu dal k tomuto útoku souhlas. To ovšem velmi ohrozí jeho už tak špatnou popularitu mezi lidmi, kteří proti němu velmi často protestují. Nejen že se podle nich Netanyahu nezachoval správně co se týče Covidu-19, ale ještě se k tomu připojil skandál kvůli korupci, kdy byl usvědčen z přijímání úplatků.

Samozřejmě, žádný stát, včetně Israele, si nesmí dovolit bombardovat jakýkoliv objekt na území jiného státu. Přece nejsme obyčejní barbaři – máme nějaké mezinárodní zákony, ne? Tak proč nejsou dodržovány?

Ruský satelit Roscosmos zachytil rozsah celé zkázy na snímku a tento porovnává se záběrem z listopadu. 2019:

Jana Kaufman