O zatížení elektromagnetickým zářením jsme si povídali s českým odborníkem a poradcem pro elektrosmog Kamilem Pokorným, který se aktivně věnuje této problematice již asi 12 let. Mluvili jsme o tom, jak se za posledních 20 let změnila právě ta intenzita elektromagnetického záření a do jaké míry to má negativní vliv na člověka. „Není zde volba, jestli se něco stane, ale je tu jen rozdíl podle intenzity a charakterů záření nebo řekněme četnosti datových paketů, jestli se pak ty kumulující se následky projeví už během roku anebo třeba až deseti let,“ přibližuje celou problematiku Kamil Pokorný, který se zabývá i měřením elektrosmogu a elektromagnetických zátěží.

Pomyslnou hladinu elektrosmogu můžeme obecně naměřit i levným ručním sumárně měřicím přístrojem, ale z takového měření nepoznáme, o jaká pásma se jedná, a nejsme pak schopni určit, z jakých zdrojů takové záření přichází. „Je to taková prvotní (třeba alarmující) informace: je zde vysoká hodnota, neměl bych tu déle sedět, natož spávat. Ale víc z toho nepoznáte. Spektrálním analyzátorem zjistíte přesně, jaký signál se v místě projevuje výrazněji a konkrétní kmitočet i hodnotu,“ vysvětluje rozdíl měření v závislosti na kvalitě a typu přístroje Kamil. Co se týká přístrojů a měření současné sítě 5G, která se začíná zavádět v běžných nižších pásmech, konkrétně v rozmezí od 700 MHz do 3,6 GHz (to jsou pásma, která se běžně měří kvůli přítomnosti signálů wi-fi a signálů z vysílačů pro mobilní telefony), dostačují na měření zatím současné měřicí přístroje s tím rozdílem, že změna bude v přesnosti, protože 5G režim bude mít zjednodušeně řečeno větší šířku pásma, což nemusí stávající měřicí přístroje zvládat. To de facto znamená, že přístroj naměří nebo zachytí o něco nižší hodnotu (množství signálu). „To je řečeno opravdu velmi zjednodušeně pro určitou laickou představu, jinak bychom se museli bavit o miliardách impulzů, paketech, burstech, časových odezvách a dalších termínech, což už je nad rámec našeho rozhovoru,“ upřesňuje Kamil Pokorný a k měření nových frekvencí 5G, které se chystají naše vlády zavést, dodává: „Dalším problémem budou podstatně vyšší frekvence kolem 46 GHz, 60 GHz a postupně další i nad 110 GHz, protože adekvátní přístroj s adekvátní anténou na měření dnes vychází okolo půl druhého milionu! Pokud tedy někdo dnes už měří elektrosmog, tak jenom běžně řekněme do 6 GHz. A o signálech s mnohem vyšší frekvencí už prostě tyto běžné měřáky neví. Musí na to být jiná anténa a jiný spektrální analyzátor kvůli rozsahu a nejlépe s větší šíří pásma.“

Obecně platí, že kde je větší zahuštění sítí, vysílačů a lidí, kteří používají telefon připojený na data, kam se samozřejmě řadí velkoměsta, která jsou zatížena nejvíce, tam najdeme nejsilnější elektrosmog. Konkrétně je to však relativní v tom smyslu, že pokud budete bydlet v zapadlé vísce, ale budete mít naproti domu vysílač namířený na vaše okna a k tomu bude ještě vedle vašeho domu transformátor, nebo tam povedou dráty vysokého napětí či silové kabely vedoucí pod ulicí vedle domu, budete v mnohonásobně větší expozici než někde v Praze v typickém bytě s okny do dvora, kde zrovna není v blízkosti žádný vysílač vidět a silové kabely s velkým tokem proudů tam nevedou hned pod okny. „Paradoxně pod svícnem je největší tma. U vysílačů to platí dvojnásob. Pokud máte vysílače přímo na střeše nad sebou, jste ve stínu. Stejně tak přímo pod Žižkovským vysílačem v Praze. Větší expozici pak naměříme až v nějaké třetí až osmé ulici pod Žižkovským vysílačem,“ objasnil Pokorný a z praxe uvádí svoje zkušenosti: „Jakmile naměřím elektromagnetické pole přes celý polštář v hodnotách, které se sice ještě desetkrát vejdou do zákonných limitů, protože je na stolku vedle polštáře lampička zapojená do zásuvky, koresponduje to prakticky vždy s tím, že se tam špatně usíná, často budí. Hlavně děti, ty bývají opravdu častěji nemocné, mají oslabenější imunitu, pokud jim vede a vyzařuje živá fáze ve zdi vedle postýlky.“

Autor: Nicole Blankenship