Tento týden holding Vrtulníky Ruska oznámil, že modernizovaný vojenský útočný vrtulník Ka-52M Alligator uskutečnil svůj první let na jednom z leteckých závodů na ruském Dálném východě.

Ka-52M spolu s Ka-50, Ka-52 a Ka-52K je slavná série se čtyřicetiletou historií, jejíž jedinečnost spočívá v koaxiálním schématu.

O co jde? Tradičně v SSSR a v Rusku koexistují dvě školy vývoje vrtulníků - vrtulníky klasického schématu s hlavním nosným rotorem z konstrukční kanceláře M. L. Mila a vrtulníky paralelního schématu ze závodu N. I. Kamova. Abychom porozuměli struktuře strojů druhé varianty, stačí si představit dvě vrtule, které jsou nainstalovány vzájemně paralelně a otáčejí se v opačných směrech kolem společné geometrické osy. Předpokládá se, že toto uspořádání zajišťuje vrtulníkům nejvyšší možnou manévrovatelnost.

Jeden pilot nestačí

Na počátku 80. let vyrobili „Kamovci“ stroj, který začal získávat vedoucí postavení ve třídě útočných vrtulníků. Byl to unikátní jednosedadlový vrtulník Ka-50, přezdívaný Černý žralok. Ka-50 byl prvním sériově vyráběným vrtulníkem, který měl funkci katapultování pilotů. Navíc byl vybaven nejmodernějším zaměřovacím zařízením a nejmodernějším systémem zbraní s nadzvukovými protitankovými raketami.

Stroj prošel vojenskými zkouškami, testování ve skutečných bojových operacích v Čečensku jako součást speciální útočné skupiny a byl uznán jako nejlepší bojový vrtulník v Rusku. Tady však vznikl problém: piloti „pozemních“ vrtulníků, na rozdíl od těch „námořních“, stroj nepřijali, protože byli zvyklí na vrtulníky „Mi“ přizpůsobené pro souši. Některé zvláštnosti pilotování Ka-50, pochybnosti o efektivitě bojového využití jednomístného vrtulníku a také možnost organizovat sériovou výrobu měly určitý dopad na výběr strojů. A pro vyzbrojování armády byly vybrány dva vrtulníky - konkurent „kamovského“ stroje, vrtulník klasického systému Mi-28 a dvoumístná a univerzálnější modifikace Ka-50 - nový vrtulník Ka-52.

Zpočátku byl Ka-52 plánován jako vrtulník, který měl koordinovat akce útočných skupin Ka-50. Vytváření dvousedadlového stroje s radarem a dokonalejším souborem vybavení bylo prakticky prováděno od poloviny 80. let. Od roku 2009 začaly být stroje Ka-52 předávány do výzbroje vojsk a během posledních deseti let se společně s Mi-28N staly jedněmi z nejmasivnějších útočných vrtulníků frontového letectví ruské armády. Nyní má k dispozici více než 120 vrtulníků Ka-52.

Pro Arktidu a Afriku

Novou modifikaci - Ka-52M - lze popsat následovně: uvedení vrtulníku na maximální úroveň dokonalosti bez výrazných konstrukčních změn.

Stroj aktualizoval mnoho svých základních komponentů - nyní má nový podvozek s větší odolností proti opotřebení, nové osvětlovací zařízení a nový interiér kokpitu. Rovněž byla změněna technologie montáže vrtulníku, což umožní jeho provoz v arktických podmínkách i v horkých zemích.

Zaměřovací a navigační systém byl aktualizován - sada zařízení, která je zodpovědná za detekci, rozpoznávání a sledování cílů, za navádění raket, děla a dalších zbraňových systémů vrtulníku.

Na cíl ze „vzduchového trychtýře"

Koncem roku 2019 byli výrobci vrtulníků řady Ka a Mi, tj. dva největší ruští vývojáři vrtulníků s rotačními křídly, sloučeni do jedné struktury - Národního centra vrtulníkového inženýrství M. L. Mila a N. I. Kamova. Proto by neměla být žádným překvapením zpráva, že Ka-52M bude unifikován ve zbraňových systémech s vrtulníky Mi-28N a Mi-28NM. Proč je to důležité?

Hlavní výzbrojí Ka-52 jsou protitankové střely Šturm-VU s laserovým naváděním. Sériově vyráběný Ka-52 může nést 12 takových střel. Po plánovaném sjednocení s Mi-28NM bude vrtulník moci používat i další raketové modifikace tohoto komplexu. Vrtulník bude moci nést bomby, bloky neřízených raket, kontejnery s různým vybavením a přívěsné palivové nádrže.

Kromě toho je vrtulník vyzbrojen univerzálním pohyblivým 30mm dělem, o němž je třeba se zmínit zvlášť. Jde o to, že v Ka-52M je pohon, který umožňuje měnit úhly směřování této zbraně, digitální, což výrazně zvyšuje přesnost směřování. Dělo na Ka-52 je však mnohem hrozivější zbraní než na většině ostatních vrtulníků. A to vše díky stejnému koaxiálnímu schématu: vysoce manévrovatelný stroj může kroužit kolem cíle v jakémsi „vzduchovém trychtýři“, aniž by cíl spustil z hledáčku.

Kromě toho, zatímco Ka-52 je vybaven radarem pro každé počasí, modernizovaný Ka-52M je vybaven ještě modernějším radarem s fázovanou anténní mřížkou. Změny v možnostech systému zaměřování a navigace umožňují hovořit o modernizaci raketových zbraní. Uvádí se, že Ka-52M dostane novou raketu s dlouhým doletem. Dejme tomu, že jde o raketu Hermes, která dokáže útočit na cíle vzdálené 20 až 100 kilometrů (v závislosti na typu).

Je možné, že modernizovaný vrtulník také obdrží MANPADS Verba k zasahování leteckých cílů, jako jsou nízko létající letadla, vrtulníky a drony.

V čem je Alligator horší než jeho americký protějšek?

Ruská armáda by tedy měla po dokončení zkoušek, které mohou trvat dva až tři roky, dostat nejaktuálnější a nejmodernější vrtulník. Předpokládám, že řešení realizovaná v modernizovaných strojích Ka-52M budou rovněž zohledněna při vytváření palubních vrtulníků Ka-52K pro nový projekt 23800 univerzálních výsadkových lodí ruského námořnictva.

Nesmíme však zapomínat, že americké vrtulníky Boeing AH-64 Apache, s nimiž jsou Ka-52 často porovnávány, se již dávno naučily spolupracovat s drony.

Jakýkoliv letoun nebo vrtulník by měl být schopen se „přátelit“ s bezpilotními vzdušnými prostředky v současných podmínkách. K takovému obratu je Ka-52M, který se stal digitálnějším než dříve, zcela připraven - jedinou otázkou je vytvoření vhodné informační struktury v ruské armádě a instalace vhodného vybavení na létající stroje. Ruský Alligator má náskok ve vlastnostech a rozmanitosti zbraní, ale pokud jde o integraci do „informačního zítřka“, zaostává za americkým konkurentem. A na tom je třeba pracovat.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.