Jaroslav Štefec bez servítek na sociální síti napsal, že je mu „srdečně jedno, jestli nechávají ústřední vlády Španělska, Francie, Běloruska, USA nebo Číny mydlit a zatýkat své občany a cizince, vyvolávající nepokoje a snažící se destabilizovat sociální, politickou a ekonomickou situaci v jejich zemích“. Stojí si za tím, že na to mají právo.

„Pokud to považují za nezbytné pro udržení stability, je to jejich právo, vtělené zpravidla do konkrétních zákonů. Konec konců, právě proto si stát drží represivní orgány jako je policie, armáda a tak podobně,“ vysvětlil svůj pohled na věc.

V této souvislosti se zmínil také o tom, jak to funguje u nás. Podle jeho slov si totiž v naší zemi prakticky kdokoli dělat cokoli… A bez postihu.

„V ČR si může kdokoliv roztrhat veřejně ústavu, prohlásit prezidenta republiky za ovata, nebo mu dokonce veřejně vyhrožovat vraždou, organizovat tažení na Hrad nebo čtvrtmilionové demonstrace proti vládě kvůli úplným pitomostem a ... nic! Žádné pendreky, žádné zatýkání, žádná armáda v ulicích,“ nastiňuje situaci.

V závěru svého postu se pak ptal, zda je to tím, že jsme až tak demokratický stát, tím, že vláda nemá „koule“ na to, aby ukázala, že není jen onuce, nebo tím, že to považujeme za naprosté prkotiny.

„Nevím. Ať tak nebo tak, je to asi dobře. Přesto by mě zajímalo, jak šéf zamini Petříček hodlá vysvětlit fakt, že uvolnil 45 milionů na podporu „vzbouřenců“ v suverénním Bělorusku, zatímco francouzské Žluté vesty, Katalánci ve Španělsku nebo hnutí BLM v USA přišly zkrátka,“ zajímalo ho v závěru.

Jeho příspěvek však na Facebooku vyvolal vlnu reakcí. Někteří po něm požadovali, aby poskytl více podrobností k informaci o Petříčkovi. Další v souvislosti s touto zmínkou psali, že šéf české diplomacie nic vysvětlovat nemusí. Proč?

„On nic nemusí vysvětlovat, o příkazech z Washingtonu se nediskutuje. Pompeo věděl, kdy má přiletět,“ podotýkali.

Jiní rovněž poznamenávali, že jde o hrubé vměšování se do záležitostí daného státu a že 45 milionů zrovna není málo peněž.

Další uživatelé pak psali, že to Štefec napsal hezky, jiní mu však vytýkali jisté nepřesnosti v jeho sdělení.

Situace v Bělorusku

Poté, co v neděli 9. srpna v Bělorusku proběhly prezidentské volby, začaly v zemi nepokoje. Důvodem se staly výsledky voleb. Podle informací Ústřední volební komise v nich totiž zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo obsadila Světlana Tichanovská s 10,09 %.

Nikdo z oponentů Lukašenka však výsledky voleb neuznal a v zemi tak vypukly hromadné masové akce. Demonstranti každý večer vychází do ulic na protestní akce. Nejsložitější situace panovala v hlavním městě, kde demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít. Při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Jeden člověk zahynul a mnoho lidí bylo hospitalizováno. Je třeba ale poznamenat, že se protesty po několika dnech konfrontací s bezpečnostními silami staly mírumilovnějšími.