Pavel Fischer uvedl, že ozbrojený konflikt už v Bělorusku probíhá. Zmínil například to, že v zemi můžeme vidět střelbu do lidí, kteří jsou neozbrojení.

„Tak to už je střet s ozbrojenou mocí státu, která střílí do vlastních lidí. Bylo by dokonce velmi špatnou zprávou pro ČR a další země EU, kdyby se přitom využívali zbraně z našich zemí,“ řekl senátor a poukázal na to, že v zemi platí zbrojní embargo.

Podle je ho slov je tak třeba vyšetřit, zda toto embargo nebylo porušeno, i to, zda v Bělorusku nebyly použity zbraně z České republiky. Zdůraznil však, že se nemuselo nutně jednat o přímý export, ale o reexport.

„Bylo by chybou, kdybychom se tomu nevěnovali,“ řekl. Zmínil také, že situace v zemi eskaluje a dodal „Budoucnost bez dialogu a bez zapojení všech Bělorusů (...), si nelze představit.“

V neposlední řadě Fischer zmínil i nedávný telefonát Alexandra Lukašenka s Vladimirem Putinem. O něm uvedl, že jej mírně zneklidnil. Otázkou totiž podle něj je, na čem se dotyční shodli. Dodal také, že Alexandr Lukašenko velmi dobře manévruje, má pod kontrolou značnou část veřejného mínění i ozbrojené složky.

„Zatím neprojevil vůbec ochotu k dialogu s těmi, kteří se cítí podvedeni u těch voleb, které nebyly ani férové, ani svobodné,“ řekl v Partii.

EU by se měla do Běloruska „montovat“ politicky

Pokud jde o Ondřeje Veselého, ten k tamnímu dění podotkl, že jej věc znepokojuje hodně, ale uvedl, že zatím ještě nejsme tak daleko, abychom mohli v Bělorusku hovořit o válce. Situace se ale podle jeho slov může dostat do fáze, kdy do země nakráčí ruské ozbrojené složky. „V takovém případe by byli Bělorusové zcela bez šance,“ uvedl Ondřej Veselý.

Předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny si také myslí, že by se Evropská unie měla do vzniklé situace v Bělorusku „montovat“ spíše politicky, například neuznat Lukašenka jako prezidenta a vybízet k jednání.

„Měli bychom dát také Moskvě jasný signál, že případný vstup jejích vojáků do Běloruska je nepřijatelný,“ dodal místopředseda ČSSD.

Podobný názor, pokud jde o neuznání výsledků voleb, vyjádřil i Fischer. „Volby po 20 letech neměly žádné zahraniční pozorovatele. Nebyly férové, není co uznávat,“ myslí si senátor s tím, že podle něj dostala opoziční kandidátka Světlana Tichanovská několikanásobně více hlasů, než tvrdily oficiální výsledky.

V neposlední řadě přišla řeč i na sankce ze strany Evropské unie. Podle obou politiků je dobře, že nebudou plošné, ale budou zacíleny na konkrétní politiky. Plošné šance by podle nich ublížily pouze běžným Bělorusům, což není žádoucí.

Fischer však není příliš optimistický vůči tomu, že lze očekávat při současném obsazení Kremlu jednání s Moskvou o Bělorusku.

„Je třeba Bělorusy do toho jednání vtáhnout. Jinak to bude o nich bez nich. Musíme být ale trpěliví,“ dodal.

Také si stojí za tím, že celou situaci dle něj „komplikuje“ fakt, že proti Lukašenkovi stála ve volbách právě žena.

„Pro Lukašenka je strašně ponižující, že proti němu kandidovala žena. On ženy nebere ve funkcích. A pro něj je vlastně velmi složité připustit, že by se Světlanou Tichanovskou zasedl k jednomu stolu. A to už proto, že ji prostě nebere jako partnera, natož, že by ji politicky chápal jako zástupce občanů, kteří mají třeba na věci jiný názor,“ míní.

Pokud jde ještě o Tichanovskou, právě ji předseda senátního výboru pro zahraniční zmínil ve své řeči, když hovořil o možnosti pozvání opozičních běloruských politiků do českého Senátu. 

Volby v Bělorusku

V neděli 9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo obsadila Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala.

Ve štábu Tichanovské v této souvislosti tvrdí, že neuznávají oficiální výsledky voleb a zdůrazňují, že podle údajů z volebních místností všech regionů země právě Tichanovská získala 70-80 % hlasů. Kandidátka teď odjela do Litvy. Její stoupenci uvádí, že byla přinucena opustit zemi a že odjezd „organizovaly“ běloruské úřady. Běloruská KGB dříve uvedla, že se na Tichanovskou připravoval atentát a že se měla stát „obětním beránkem“.

Kvůli prezidentským volbám začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vychází do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavějí barikády, odmítají se rozejít a policisté při jejich rozhánění používají vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Jeden člověk zahynul a mnoho lidí bylo hospitalizováno. Ve středu 12. srpna se dva muži pokusili najet na dopravní policisty.