„V případě, jestli jeho obraně hrozí vnější nebezpečí, na základě smlouvy o kolektivní bezpečnosti, článku 4, má právo se na Organizaci obrátit,“ řekl při odpovědi na otázku o tom, v jakém případě se může Bělorusko obrátit na Organizaci Smlouvy kolektivní bezpečnosti.

Lukašenko se domluvil s Putinem

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem domluvil na pomoci Bělorusku, jakmile požádáme o pomoc při zajištění bezpečnosti.

Nadále Lukašenko ujistil, že se s ruským prezidentem domluvil na pomoci.

„A my jsme se s ním (pozn. Vladimirem Putinem) domluvili, že při naší první žádosti nám bude poskytnuta pomoc na zajištění bezpečnosti Běloruské republiky,“ dodal Lukašenko.

Lukašenko upozornil na posílení vojenské složky v Polsku a Litvě, kde se konají cvičení NATO.

Podle běloruského prezidenta „to určitě nemůžeme klidně pozorovat“.

„A když jsem brzy ráno mluvil a poslouchal zprávu náčelníka generálního štábu, všiml jsem si, že naši armádu také znepokojuje tento problém,“ dodal Lukašenko.

Poznamenal, že toto téma se projednávalo i loni, a poté byl vyvinut určitý algoritmus na reakci na takové události.

Prezidentské volby a situace v Bělorusku

Připomeňme, že 9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo získala Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala.

Evropská unie neuznala výsledky voleb v Bělorusku. Ministři zahraničních věcí 27 členských států EU zopakovali svou výzvu adresovanou běloruským orgánům, aby zastavily „nepřiměřené násilí vůči pokojným demonstrantům“, EU navíc očekává „okamžité propuštění všech nezákonně zadržovaných osob“. Ve společném prohlášení na základě výsledků zasedání rovněž zdůraznili, že mají v úmyslu předložit běloruským orgánům „nabídku podpory EU při navazování a usnadňování dialogu mezi politickými silami, opozicí a společností jako celkem s cílem vyřešit současnou krizi“.

Kvůli prezidentským volbám začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vychází do ulic na neschválené protestní akce. Nejsložitější situace je v hlavním městě, kde demonstranti stavějí barikády a odmítají se rozejít, při jejich rozhánění policisté používají vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Jeden člověk zahynul a mnoho lidí bylo hospitalizováno.