Představil například své stanovisko k nedávnému oznámení Ruska o vytvoření a registraci první vakcíny proti covidu-19.

„V oblasti vakcín vznikl až komický souboj, kdo bude první na pásce. V případě ruské vakcíny mi to přijde, že je to uměle vyvolané, protože jiné vakcíny prošly už testy fáze dvě a tři, ale v Rusku se vůbec do některých vyšších klinických fází vakcína nedostala,“

tvrdí Prymula.

Vylučuje tak, že by ruská vakcína mohla být v blízké době registrována v Evropě a ve Spojených státech. „Ta vakcína v tuto chvíli nenaplňuje parametry registrovaných vakcín v západním světě, takže by neměla šanci být registrovaná jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Budou muset zveřejnit nějaká data, protože bez toho není šance, že by to šlo mimo Rusko,“ domnívá se Prymula.

Navzdory tomu, že v Rusku přetrvává zřetelná jistota ohledně bezpečnosti vakcíny, kterou dokonce vyzkoušela Putinova dcera, Prymula pochybuje o tom, že individuální zkoušky jsou dostatečné.

„Pokud vakcínu zkoušíme na někom individuálně, je to sice hezké, ale neznamená to z hlediska bezpečnosti nic. Vakcína se musí sledovat na stovkách, spíš tisících lidí ve fázi tři,“ tvrdí Prymula s tím, že na odhalení všech potenciálních problémů nestačí ani dnes utvrzená v Evropě doba testování z deseti let na 12 až 18 měsíců.

Na otázku o tom, kdo podle něj bude první na pásce v tomto souboji v oblasti vakcín, odpověděl, že se lídrem pravděpodobně stane Velká Británie.

„Dlouhodobě se hovoří o tom, že to bude britská firma AstraZeneca, která je napojena na tým oxfordských vědců. Kdybychom šli do důsledku, tak první formálně registrovaná vakcína byla čínská, která je ale jen pro čínskou armádu, takže svět řekl, že vlastně registrována není,“ všiml si Prymula.

Dodal pak, že od firmy AstraZeneca si už Evropská unie objednala 400 milionů dávek, což pak vyvolalo nesouhlas některých odpůrců očkování, kteří informaci pochopili jako snahu očkovat celou Evropu. „Ale to je nesmysl, protože se bude očkovat dvojdávkově, to znamená, že to bude asi pro 40 procent Evropanů,“ poznamenal Prymula.

Pokud jde o reálný odhad, kdy se začne očkovat v Česku, epidemiolog vyjádřil předpoklad, že by se to mohlo stát někdy kolem poloviny příštího roku.

„Všechno, co bude dřív, bude pozitivní překvapení. Někteří producenti, kteří chtějí být vpředu, v podstatě začali vyrábět, a pokud se ukáže, že tam není nějaký problém, tak se to okamžitě spustí,“ řekl Prymula.

Co nás čeká na podzim?

Zatímco denních přírůstků je stále hodně, na podzim by se podle epidemiologa mohla situace zhoršit.

„Podzim nepochybně přinese své specifické problémy, které se už teď snaží intenzivně řešit celý svět. Není problém, že bychom nezvládli trasovat nebo se postarat o vážné pacienty. Hlavní problém je, že na podzim, já to očekávám někdy v listopadu, dojde k souběhu chřipkové a covidové epidemie. Řada lidí si bude myslet, že mají příznaky covidu, a budou se dožadovat testování,“ předpokládá Prymula s tím, že za sezonu chřipkou onemocní zhruba 10 procent populace.

Myslí si tak, že pokud u těchto jedinců ještě budeme řešit karanténu, tak to podle něj přinese poměrně zásadní logistické problémy. Ale jsou některé možnosti, jak tuhle situaci řešit.

„Pokud se podaří zajistit testování multiplexy, které budou testovat nejen covid, ale i chřipku, tak by se to dalo vyřešit. Teď se objevuje světlo na konci tunelu a Američané už zaregistrovali lamptesty, které nepotřebují několikafázový průběh, jako se dělá u PCR testů, a nepotřebují nákladné technologie, protože se pouze okem kontroluje změna barvy,“ vysvětlil Prymula.

Potvrdil však, že tyto testy nejsou tak přesné. „Ale v emergentní době je to obrovská výhoda otestovat tam, kde všude potřebujeme, a i cenově by to spadlo na 500 korun (nyní je ministerský limit 1756 korun včetně odběru). Do tří týdnů bychom teoreticky tyto testy měli mít, a je tu šance v době vrcholu epidemie otestovat všechny, kteří mají klinické příznaky. To je 30 až 50 tisíc lidí denně,“ poznamenal Prymula.

Další možnost v tom, jak zabránit zhoršení epidemiologické situace, je podle něj řešení, že by lidé s příznaky zůstávali doma. „To je podle mě technicky jednoduchá věc, dovedu si představit velmi přísnou společenskou kontrolu; jakmile by někdo zakašlal, tak by ho hnali domů,“ nabízí Prymula, ale dodává, že tento přístup má svá rizika.

„Problém bude, že všichni, kteří s nakaženými budou v kontaktu, půjdou do karantény, takže to ohrozí chod celého státu. Může nastat situace, že bude najednou v karanténě deset procent populace,“ varuje Prymula.