Velkou roli podle něj hraje světlo. „30 let fotím portréty slavných hvězd a mohu vám naprosto kompetentně říct, že nejkrásnější světlo je to denní,“ uvedl. Druhým pravidlem je pak správný úhel fotky.

„Pokud se sklopí fotoaparát a vyfotí se člověk zespodu, pak bude fotka velmi nepěkná. Naopak pokud foťák zvednete o něco výš, okamžitě budete jiný člověk,“ uvedl.

Nebezpečí selfies

Dříve proběhl výzkum, který byl zveřejněn v časopise The Open Psychology Journal týkající se focení selfies. Vědci po dobu čtyř měsíců sledovali účastníky studie, 74 studentů ve věku 18 až 34 let, kteří používali sociální sítě. Na začátku a na konci tohoto období účastníci absolvovali psychologické testování, které zahrnovalo i testování narcistických rysů osobnosti.

Mluvíme o takových projevech, jako je sklon k narcismu a vysokému sebevědomí, důvěře ve vlastní zvláštní postavení, nadřazenost vůči ostatním lidem a právo je využívat ke svému vlastnímu zájmu.

Všichni účastníci studie kromě jednoho aktivně používali sociální sítě, zejména Facebook, a to v průměru zhruba 3 hodiny denně a někteří 8 hodin denně. Vědci zjistili, že u těch dobrovolníků, kteří zveřejňovali na Twitteru, Facebooku, Instagramu nebo Snapchatu své fotky (hlavně selfies), se za čtyři měsíce úroveň narcismu zvýšila v průměru o 25 %.

Pro mnohé z těchto účastníků znamenaly výsledky druhého psychologického testování diagnózu narcistické poruchy osobnosti. Vědci však poznamenali, že již před začátkem testování byla u většiny těchto lidí zaznamenána zvýšena úroveň narcismu.

„Dříve existovaly předpoklady o vztahu mezi narcismem a závislostí na zveřejňování selfies na Facebooku, ale zatím nebylo jasné, zda tito lidé často používají sociální sítě, nebo zda vede časté používání sociálních sítí ke zvýšení narcismu,“ uvedli odborníci.

Podle hlavního autora studie Philipa Reeda ukazují výsledky výzkumu na to, že vášeň ke zveřejňování selfies přispívá ke zvýšení narcistických rysů osobnosti.