Srbští experti se domnívají, že „starost“ Washingtonu o správnou volbu jejich země souvisí s obavami o čestnou konkurenci s Čínou a Ruskem na zbrojním trhu.

Srbská média dva poslední týdny aktivně psala o rozhodnutí Bělehradu koupit čínské systémy FK-3, což ale vládou nebylo potvrzeno. Nebránilo to ale některým místním médiím v tom, aby tvrdila, že tajná dohoda byla již uzavřena.

Americký velvyslanec v Bělehradu 10. srpna v jednom západním mediálním prostředku zveřejnil písemné prohlášení, v němž se tvrdí, že „nákup vojenské techniky je suverénní rozhodnutí každé země, ale vláda by si měla uvědomit krátkodobá a dlouhodobá rizika spolupráce s čínskými společnostmi“. Zdůraznil, že „si země nemůže být jistá v tom, že podobný nákup neohrozí její národní bezpečnost a ekonomickou suverenitu v případě, kdy jsou prodejci závislí na autoritářské vládě, jako je tomu v Číně“.

11. srpna prezident Aleksandar Vučić v reakci na znepokojení Washingtonu vystoupil s prohlášením o tom, že Bělehrad nekoupil čínské systémy, ale pouze zvažuje tuto možnost. „Pokaždé, když přijímáme rozhodnutí o nákupu čehokoliv, najde se někdo, kdo je proti. Ještě jsme nekoupili FK-3, pouze jsme o tom uvažovali. Uvidíme, jestli na to máme peníze,“ řekl a zdůraznil, že systémy FK-3 nejsou v sankčním seznamu příslušného amerického ministerstva.

Politolog Aleksandar Pavić okomentoval prohlášení amerického velvyslanectví obsahující radu „pracovat na adaptaci svého bezpečnostního systému na společnou obrannou politiku EU“ a ironicky poznamenal, že Bělehrad má být zřejmě polichocen podobnou pozorností a starostí ze strany USA.

Amerika se bojí konkurence s Rusy a Číňany

„Toto prohlášení vzbuzuje dojem, že prý Amerika má větší starost o naše zájmy než my sami. Američané mají dokonce starost o evropskou cestu Srbska, i když by se zdálo, že je to věc EU, nikoliv USA. Možná, že bychom dokonce uvěřili této starosti ze strany USA, kdyby nebylo všeho toho, co udělali za posledních 25 let: sankce, bombardování, včetně ochuzeným uranem, uznání falešného státu Kosova a pokusy zahnat Republiku srbskou do unitární Bosny a Hercegoviny. Ale poněvadž si moc dobře uvědomujeme, jak je tomu ve skutečnosti, dovolím si učinit předpoklad, že Američany ve skutečnosti znepokojuje konkurence ze strany Ruska a Číny,“ poznamenal politolog v rozhovoru pro Sputnik.

Ve Washingtonu se podle jeho slov obávají levnějších a účinnějších zbraní, které si můžeme koupit, stejně jako toho, že Srbsko na nich již nebude závislé. Celé naše okolí, které zatáhli do NATO, je závislé na Americe. Všechna jejich schémata nákupů, zásobování a obsluhy zbraní pocházejí z Washingtonu a v minimální míře z jiných západních států, které vyrábějí zbraně.

„Američané uvažují podle Rockefellera, který říkal, že každá konkurence je hřích, a srbský hřích spočívá v tom, že projevuje o tuto konkurenci zájem,“ vysvětlil srbský politolog.

Amerika nerespektuje vojenskou neutralitu Srbska

Podle vojenského experta, hlavy Eurasijského bezpečnostního fóra Mitara Kovaće, jsme svědky toho, jak se v amerického vztahu vůči srbské vojenské neutralitě a výběru strategických zbraní, zvlášť ve vojenském letectvu a protivzdušné obrany, projevuje Rockefellerova teze.

„Projevuje se v záměru omezit svobodu naší volby. Předtím spočíval problém v tom, že jsme nakupovali v Rusku, nyní vidíme, že spolupráce s Čínou je také problém, který vysvětlují tím, že jde o autoritářskou vládu, a tím, že se prý patřičně nestaráme o harmonizaci naší bezpečnostní politiky s EU,“ vysvětlil Kovać.

„Je to již ustálená mantra, kterou pořád opakují a která v podstatě svědčí o tom, že nerespektují naši vojenskou neutralitu anebo ji respektují pouze formálně. Protože stačí, abychom udělali něco, co není v souladu s jejich dlouhodobými zájmy, a říkají, že je to problém, a vyhrožují sankcemi. Podobné pohrůžky zazněly, když jsme kupovali Panciry (pozn. 5. března letošního roku vyslovilo americké velvyslanectví v Bělehradu znepokojení ohledně nákupu ruských zbraní a vyzvalo Bělehrad, aby se nákupu vzdal, protože mohou následovat sankce), a když na cvičení v Srbsku dopravili S-400 (pozn. bylo to společné cvičení Slovanský štít 2019 v říjnu 2019) začalo skutečné vyšetřování na téma, jestli pak nezůstane systém v Srbsku navždy,“ připomněl vojenský expert.

Politolog Pavić poznamenal, že očekává-li Washington, že Srbsko bude nakupovat zbraně od zemí, jež uznaly Kosovo, pak je na velkém omylu, a není to omyl jenom USA.

„Tento omyl je do jisté míry odůvodněný, protože něco kupujeme od Francie (v létě 2019 koupilo Srbsko od Francie 18 systémů Mistral-3), mluví se rovněž o nákupu amerických bombardérů (25. července uveřejnil srbský Informer exkluzivní informaci o tom, že Bělehrad hodlá koupit 20 stíhacích bombardérů, ale neuvedl konkrétní model. Dva dny na to potvrdil prezident Vučić, že Srbsko plánuje nákup vojenských letounů, avšak neřekl, že jde právě o americké stroje). Sami tedy podporujeme jejich očekávání. Američané jednají výhradně ve vlastním zájmu. Je to naprosto legitimní v dnešním světě, avšak pak jsou také legitimní naše vlastní zájmy, které nás obracejí k partnerům, jež neuznali falešný stát Kosovo, neohrožují naši územní celistvost a nenechají nás v neštěstí během blížící se velké krize,“ řekl srbský politolog.

Domnívá se, že americký nátlak za účelem odvrácení Bělehradu od nákupu čínských zbraní bude narůstat.

„Jednají takhle všude, také vůči samotným Rusku a Číně, nemluvě o zemích, jež nemají jaderný arzenál. Jsou to tedy akční způsoby USA, velitelské, jednostranné, hegemonistické? Na tohle nesmíme zapomínat, ale vůbec to neznamená, že podobný tón nás má odvrátit od ochrany vlastních zájmů,“ řekl na závěr Pavić.

Nakupovat od Číny nebo od Ruska?

Mitar Kovać se domnívá, že nákup čínských systémů protivzdušné obrany pro Srbsko není nejlepší rozhodnutí, podle jeho názoru by měl dát Bělehrad přednost ruským systémům.

„S-300 a S-400 mají lepší charakteristiky, plus máme zavedené předání zkušeností mezi našimi a ruskými odborníky. Srbsko by mělo zvážit nákup jednoho z nich. Nehledě na to, že se jako hlavní kritérium uvádí fakt, že čínský systém je mnohem levnější, věřím, že vláda může přece jen vybrat ruskou zbraň, protože když jde o podobné strategické nákupy, jež se konají zřídka a jsou vypočítány na dlouhou dobu služby, je účinnost důležitější než cena. Myslím, že když Srbsko neschválilo zatím definitivní rozhodnutí o nákupu FK-3, a když zanalyzuje slučitelnost, zvláštnosti logistiky a jednoduchost pohotového použití ruských systémů a také možnost jejich zapojení do jednoho systému protivzdušné obrany s ostatními srbskými raketovými systémy, přijme vyvážené rozhodnutí,“ domnívá se srbský vojenský expert.

Jde podle jeho slov o strategické rozhodnutí zaměřené do budoucna.

„Myslím, že nemáme ani uvažovat o S-300, ale hned o S-400, protože Balkán zjevně zůstane, bohužel, v nejbližších desetiletích místem konfrontace velkých světových hráčů,“ řekl na závěr politolog v rozhovoru pro Sputnik.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.