Velvyslanec Landovský uvedl, že rozhodnutí přesunout vojáky se připravovalo poměrně dlouho, navíc podle něj změna postoje a rozmístění vojáků probíhá od samého začátku fungování NATO. A protože je podle Landovského nutno reagovat na nové hrozby, je přesun naprosto přirozenou věcí. Dodal také, že značná část vojáků zůstane v Evropě.

Připomněl také, že existují dva proudy rozmístění vojáků. Jedním je Belgie a Itálie, což je podle velvyslance logické z hlediska strategie NATO. Druhým proudem je přesun vojáků na východ, což znamená do Polska, Rumunska a Bulharska, který vyvolá politický náboj, protože vojska budou ještě blíže Rusku. Landovský se však domnívá, že jde jen o drobné navýšení.

Mnozí plány Trumpa považují za vydírání, díky kterému se USA snaží donutit Berlín, aby dával více peněz na obranu. Landovský má však jiný názor.

„Závazek dávat na obranu dvě procenta HDP nám nikdo nevnutil, odsouhlasili jsme si ho sami. Je podle metriky, která je ke všem zemím spravedlivá. Aliance nám dává takové bezpečnostní záruky, že cena bezpečnostní pojistky, která navíc díky ekonomické krizi klesne, je rozumnou cenou za naši bezpečnost,“ uvedl.

Bezpečnost Evropy

Podle Landovského smysl Severoatlantické aliance spočívá v americké záruce bezpečnosti Evropy.

„Americká záruka má jak okamžitou část, to znamená vojáky na evropském území, tak tu část, která nastoupí v případě krize. To z ní činí tu asi nejcennější záruku současného světa. Německo v tomto případě není vydíráno. Německo samo slíbilo dvě procenta HDP a nyní nějakým způsobem reaguje,“ poznamenal.

Svůj závazek dvou procent HDP však neplní ani Česko, aktuálně jsou to asi 1,2 procenta. Landovský proto cítí, že by během jednání NATO neměl úplně nejhlasitěji mluvit. Podle něj ale příspěvky spojenectví neznamenají pouze peníze. Připomíná, že Česko má dobré jméno díky příspěvkům do Afghánistánu nebo přítomnosti v Pobaltí a Iráku.

„Jsme zkrátka dobrý spojenec, který neváhá poslat vojáky daleko za moře. Máme velmi dobré jméno v oblasti zbraní hromadného ničení. A asi nejdůležitější oblast je kybernetická bezpečnost,“ uvedl.

Nejde o provokaci

Brusel si podle Landovského dobře uvědomuje, že by nastal skutečně veliký problém, kdyby se snižovala americká angažovanost v Evropě. Landovský si však nemyslí, že by docházelo k oslabováni moci v Evropě ve prospěch Ruské federace. Podle něj však zvyšování mobility vojáků může být něco, co Rusko může vnímat negativně.

Přesun amerických vojáků do Polska velvyslanec považuje za ocenění polského postoje, protože vztah obou zemí je velmi silný. Zároveň podle něj nejde o provokaci Ruska.

„Je to reakce na posilování vojenské přítomnosti v mediteránním prostoru, je to logický krok, má symbolický charakter, nedá se z něj usuzovat nic zásadního,“ uvedl.

Velvyslanec na závěr uvedl, že si USA v minulém století několikrát ověřily, že mír v Evropě je zcela zásadní i pro jejich bezpečnost.

„Evropa potřebuje sjednocovat, musíme respektovat to, že sjednocování národních zájmů v Evropě ještě není na takové úrovni, aby umožnilo plně akceschopnou společnou zahraniční bezpečnostní politiku. Jsme schopni se v Evropě shodnout na tom, že boj s terorismem je něco, s čím bychom všichni chtěli naložit. Pokud však jde o vztah Evropy k Rusku a Číně, nemyslím si, že by tam byla v tuto chvíli viditelná shoda,“

uvedl na závěr Landovský v České televizi.

Stažení amerických vojáků z Německa

Tisková agentura Reuters s odvoláním na oficiálního vysoce postaveného zástupce Spojených států dříve informovala, že americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu snížit počet amerických jednotek rozmístěných v Německu.

Podle slov tohoto úředníka bude z Německa staženo 9,5 tisíce amerických vojáků a důstojníků. V současné době se v Německu nachází asi 34,5 tisíce amerických vojáků.

Některá vojska stažená z Německa budou přemístěna do Polska a dalších zemí, část se vrátí do Spojených států, uvedl výše uvedený americký zástupce. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) američtí vojáci Německo opustí v září.

Součástí nařízení má být i omezení maximálního počtu amerických vojáků, kteří mohou být naráz rozmístěni v Německu. Podle nových pravidel trvale či dočasně může být v zemi rozmístěno maximálně 25 tisíc příslušníků ozbrojených sil. Podle stávající praxe se jedná o 52 tisíc mužů a žen v uniformě.

USA zadržují Rusko

Stažení amerických vojáků z Německa je součástí strategie zadržování Ruska, prohlásil šéf Pentagonu Mark Esper. „Přesunujeme víc vojáků dál na východ, blíž k ruským hranicím, abychom je (pozn. Rusko) zadrželi,“ řekl dříve v rozhovoru pro Fox News.

Podle ministra to považuje většina spojenců, s nimiž o tom mluvil, za „dobrý krok“.

Esper koncem července sdělil, že z Německa má být staženo na 12 tisíc amerických vojáků, větší část z nich (6,4 tisíce) pojede domů, ostatní budou přemístěni do jiných zemí NATO, včetně Itálie a Belgie. Štáb sil NATO v Evropě má být také přemístěn z Německa do belgického Monsu, kde se nachází štáb vrchního velitele spojených sil NATO v Evropě.

Americký ministr obrany učinil prohlášení, že USA vyšlou do Polska dodatečně jeden tisíc vojáků kromě 4,5 tisíce, kteří se tam nacházejí v rámci rotace.

Kongres USA financuje posledních pět let strategii vojenského zadržování Ruska. Zahrnuje zvýšení přítomnosti amerických vojáků ve východní Evropě.