Během studie vědci fotografovali oči 870 pacientů, kteří byli hospitalizováni s akutním srdečním selháním. Účastníci byli pak rozděleni na ty s velkými zornicemi a na ty s menšími zornicemi.

Studie, kterou včera zveřejnila Evropská kardiologická společnost, zjistila, že u lidí s menšími zornicemi je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou.

Mezitím bylo 47 procent případů s malými zornicemi a pouze 28 procent s velkými zornicemi převezeno do nemocnice.
Autor studie doktor Kohei Nozaki z univerzitní nemocnice Kitasato v Japonsku řekl: „Naše výsledky naznačují, že oblast zornic je nový způsob, jak identifikovat pacienty se srdcem se zvýšeným rizikem úmrtí nebo hospitalizace.“

„To poskytuje příležitost zasáhnout a zlepšit léčbu," dodal.

Srdeční selhání je stav ohrožující život, ve kterém srdce není schopné pumpovat dostatek krve, aby vyhovovala potřebám těla. Mezi příznaky patří dušnost, oteklé končetiny a únava.

Až 45 procent pacientů přijatých do nemocnice se srdečním selháním zemře do 12 měsíců od přijetí a většina zemře do pěti let.

Nozaki řekl: „Nalezení lepších způsobů, jak určit, u kterých pacientů je větší pravděpodobnost, že budou znovu přijati nebo zemřou, je zásadní."

Vysvětlil, že jednou z příčin zhoršení srdečního selhání je narušená funkce autonomního systému těla, který řídí srdeční frekvenci, trávení a dýchání.

Nozaki řekl, že zornice je další způsob, jak posoudit autonomní funkce, a byl použit u pacientů s Parkinsonovou chorobou a cukrovkou.

Nová studie zkoumala, zda oblast zornice může předpovědět prognózu u pacientů se srdečním selháním.

Studie byla provedena u 870 pacientů hospitalizovaných kvůli akutnímu srdečnímu selhání v letech 2012 až 2017. Průměrný věk byl 67 let, 37 procent z hospitalizovaných byly ženy.

Oblast zornic byla měřena v obou očích nejméně sedm dní po přijetí do nemocnice.

Pacienti byli rozděleni do skupiny s malou zornicovou oblastí a do skupiny s velkou oblastí zornic.

Velká plocha zornic byla důsledně spojena s příznivým přežitím – bez ohledu na věk, pohlaví, a přítomnost buď normálního srdečního rytmu, nebo fibrilace síní.

„Naše studie naznačuje, že by mohla být použita v každodenní klinické praxi k předvídání prognózy u pacientů se srdečním selháním, včetně těch, kteří mají také fibrilaci síní. Pacienti s malou oblastí zornice by mohli být upřednostňováni pro srdeční rehabilitaci s fyzickou aktivitou, která údajně zlepšuje autonomní funkci," uvádí odborník.

Poznamenal, že technologie nemůže být použita u pacientů s těžkou retinopatií nebo jinými očními chorobami.