Připomeňme, že delegace neodletí vládním letounem, ale strojem tchajwanských aerolinek. „Jedinou možností, jak na Tchaj-wan doletět, je použít komerční letadlo. Státní letka, která také byla ochotná a nedělala problémy, nás byla schopna dopravit pouze s mezipřistáním, které by bylo čtrnáctihodinové, buď v Indii, Thajsku nebo na Filipínách,“ uvedl Vystrčil.
Po příletu se pak Vystrčil setká s ministrem průmyslu a obchodu, ministrem pro digitalizaci a ministrem pro inovace. Kromě toho je v plánu setkání jak s předsedou parlamentu, tak i s prezidentkou.
Za zmínku taktéž stojí, že se cesty zúčastní i vdova po zesnulém předsedovi Senátu ČR Jaroslavu Kuberovi – Věra Kuberová. Podle všeho by měla mít část programu společný s Vystrčilem.
Připomeňme i situaci, která předcházela zmíněné cestě na Tchaj-wan. Předseda horní komory českého parlamentu Miloš Vystrčil totiž dříve prohlásil, že při březnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů cítil „téměř zhmotnělou obavu“ premiéra a ministra vnitra, že Čína nedodá Česku ochranné pomůcky, „pokud, Vystrčile, nebudeš ticho“.
Ministr vnitra Jan Hamáček pak v červnu potvrdil, že se vláda v nejtěžších dnech koronavirové krize pokusila odradit předsedu Senátu od cesty na Tchaj-wan. Obávala se, že Čína zarazí dodávky objednaných ochranných pomůcek do Česka.
Rozhodnutí oficiálně navštívit Tchaj-wan Vystrčil zveřejnil 9. června.
„Na Tchaj-wan pojedu. Důvody jsou dva. Jsem přesvědčen, že je to správné z hlediska hospodářského a ekonomického i z hlediska toho, jak se mají k sobě demokratické země chovat,“ uvedl předseda s tím, že do Česka se vrací hodnotový střet, „který jsme v roce 1989 statečně vybojovali“.
Na jedné straně podle jeho názoru stojí suverenita, vláda práva a demokracie, na druhé zase něco, co nazval jako počítání grošů. „A je potřeba říct, že nám nezáleží jenom na těch groších, ale i na demokracii a svobodě,“ odůvodnil Vystrčil.
Cestu na Tchaj-wan plánoval už jeho předchůdce Jaroslav Kubera. Měla se uskutečnit v únoru, ale Kubera na konci ledna náhle zemřel na infarkt.