„Při projednání ekonomického bloku jsme kladli důraz na ukončení projektu výstavby plynovodu Nord Stream 2. Brali jsme samozřejmě v úvahu bezprecedentní sankční nátlak ze strany Spojených států. Oceňujeme pozici Berlína, zásadní pozici na podporu této výhradně komerční iniciativy, která napomůže diverzifikaci tras dodávek zemního plynu a upevnění energetické bezpečnosti Evropy na základě hodnocení, která činí sama Evropa, samotné evropské země, a nikoli na základě hodnocení, která se dělají zpoza oceánu,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po jednání s ministrem zahraničí Německa.

Německá společnost Uniper, která je jedním z evropských partnerů Nord Stream 2, ve zprávě o své činnosti dříve připustila, že kvůli očekávaným novým sankcím USA může být projekt pozdržen nebo nebude vůbec ukončen. Hlavní výkonný ředitel Uniperu Andreas Schierenbeck však v průběhu telefonické konference v úterý zdůraznil, že společnost věří i nadále v ukončení projektu, jenom varovala investory před riziky.

USA zavedly v prosinci sankce proti plynovodu Nord Stream 2 a požádaly, aby společnosti okamžitě zastavily pokládku potrubí. Švýcarská Allseas prakticky ihned oznámila zastavení práce.

V červenci americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo doporučení v rámci zákona CAATSA (zákon o odporu nepřátelům Ameriky prostřednictvím sankcí) a zařadila do tohoto dokumentu plynovod Nord Stream 2 a druhou část plynovodu Turecký proud. Tyto akce vystavují nebezpečí amerických sankcí investice a jiná opatření spojená s ruskými exportními plynovody. Kromě toho v červenci Sněmovna reprezentantů Kongresu USA a americký senát schválily vlastní varianty obranného rozpočtu na rok 2021, které obsahují rozšířené sankce proti tomuto projektu.

Situace v Libyi

Cílem úsilí v Libyi má být obnovení svrchovanosti a státnosti této země, podotkl Lavrov.

„Máme také společný zájem na urovnání situace v Libyi. Potvrzujeme shodu přístupů Ruska a Německa v tom, co se týče politického urovnání tohoto konfliktu na zásadách, které byly vyloženy v závěrečných dokumentech berlínské konference a potvrzeny v rezoluci Rady bezpečnosti OSN,“ dodal Lavrov.

„Vycházíme z toho, že konečným cílem všech našich úsilí má být obnovení svrchovanosti, územní celistvosti a státnosti Libye, která byla hrubě porušena v důsledku dobrodružství NATO v roce 2011 a porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN,“ dodal Lavrov.

V Libyi pokračuje konfrontace mezi Vládou národní shody Faíze Sarradže, která kontroluje Tripolis a území na západě země, a Libyjskou národní armádou pod velením maršála Chalífy Haftara, která spolupracuje s parlamentem zasedajícím na východě. Vládu národní shody podporují Turecko a Katar, Libyjskou národní armádu zase Egypt a SAE.