Von der Leyenová uvedla, že pronásledování a násilné potlačování mírových protestů nemá v Evropě místo.

„Základní lidská práva v Bělorusku se musí respektovat,“ napsala na Twitteru. „Vyzývám běloruské úřady, aby zajistily přesné sčítání a zveřejnění hlasů včerejších voleb,“ dodala.

Podobně se vyjádřil i předseda Evropské rady Charles Michel.

„Násilí proti demonstrantům není odpovědí. Svoboda projevu, svoboda shromažďování a základní lidská práva se musí dodržovat,“ uvedl na Twitteru.

Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki vyzývá ke svolání mimořádného summitu EU o situaci v Bělorusku.

„Polsko nese odpovědnost za své nejbližší sousedy. Proto se premiér Mateusz Morawiecki obrátil v dopise k Charlu Michelovu, předsedovi Evropské rady, a Ursule von der Leyenové, předsedkyni Evropské komise, aby svolali mimořádný summit Evropské rady o situaci v Bělorusku,“ stojí v prohlášení kanceláře polského premiéra.

„Po prezidentských volbách v Bělorusku (…) vláda použila sílu proti svým vlastním občanům, kteří požadují změny v zemi. Musíme solidárně podpořit Bělorusy v jejich touze po svobodě,“ stojí dále v prohlášení.

Osvoboďte vězně, zní z EU

Mezitím se velvyslanci zemí EU v Minsku v pondělí sešli, aby projednali situaci v zemi. Oznámil to polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. Šéf polské diplomacie dodal, že podle jeho informací diplomaté vyjadřují své zklamání nad posledními událostmi v Bělorusku.

Zásah policistů odsoudili i český premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Šéf německé diplomacie Heiko Maas vyzval, aby běloruské úřady propustily všechny, kdo se účastnil mírových protestů v zemi.

Dříve mluvčí německé vlády Steffen Seibert oznámil, že Berlín zaznamenal nesplnění demokratických zásad na prezidentských volbách v Bělorusku. Podle něj je to nepřijatelné. Na otázku, zda Německo volby uzná, neodpověděl. O tomto tématu se nyní jedná v EU.

V pondělí běloruský prezident Alexandr Lukašenko obvinil Českou republiku spolu s Polskem a Británií z organizace demonstrací v zemi.

Putin a Si gratulují Lukašenkovi

Protesty vypukly v zemi poté, co bylo oznámeno, že podle předběžných výsledků voleb dosavadní prezident Alexandr Lukašenko získal zhruba 80 % hlasů. Jeho hlavní konkurentka Světlana Tichanovská získala necelých 10 % hlasů.

První, kdo Lukašenkovi pogratuloval ke znovuzvolení, byl čínský prezident Si Ťin-pching. Čínský vůdce běloruskému prezidentovi vzkázal, že je připraven ke společnému rozvoji strategického partnerství a rozšíření vzájemně výhodné spolupráce.

Naději na spolupráci vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin.

„Počítám s tím, že Vaše státní činnost přispěje k dalšímu rozvoji vzájemně výhodných rusko-běloruských vztahů ve všech oblastech, k prohloubení spolupráce v rámci Svazového státu, k rozšíření integračních procesů v Euroasijském ekonomickém svazu a SNS a také k vojensko-politickým stykům v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Patří to nepochybně k základním zájmům bratrských národů Ruska a Běloruska,“ píše se v telegramu.

Své blahopřání poslal i kazachstánský prezident Kasym‑Žomart Kemeluly Tokajev. Podle něj volby, které se konaly ve složité politické situaci, svědčí o podpoře strategického kursu na upevnění suverenity a nezávislosti Běloruska.

„Prezident Kazachstánu popřál Alexandru Lukašenkovi plnou realizaci všech stanovených plánů ve funkci hlavy Běloruské republiky a běloruskému lidu popřál mír, stabilitu, vzájemné pochopení a rozkvět,“ stojí v prohlášení tiskového oddělení kazachstánského prezidenta.