Podle jeho názoru se evropští úředníci obávali učinit toto rozhodnutí ze strachu o vlastní kariéru.

„Nyní je však naprosto jasné, že mluvíme o záhubě evropské ekonomiky kvůli ekonomickým a politickým zájmům Spojených států. Myslím, že

hlas Německa vůbec nebude osamělý. Myslím, že ho bude velmi aktivně podporovat stará, ekonomicky silná Evropa,“ uvádí jeho slova televizní kanál.

Gutěněv dodal, že takový krok lze považovat za konsolidaci evropských politických a ekonomických zájmů, což přispěje k obnovení mezinárodního práva. Poslanec se domnívá, že to následně pomůže při realizaci energetických projektů mezi Moskvou a zeměmi EU.

Velvyslanec EU v Rusku Markus Ederer předtím uvedl, že Brusel vyvíjí mechanismus pro boj proti extrateritoriálním sankcím třetích zemí.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 je výstavba dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží RF přes Baltské moře do Německa. Má vést rovněž přes výsostné nebo výhradní ekonomické prostory Finska, Švédska a Dánska.

Projekt ztělesňuje Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem Gazpromem. Evropští partneři Royal Dutch Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall financují výstavbu z poloviny, tedy každá v částce 950 milionů eur.

Proti projektu vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, dále USA, jež aktivně prosazují v EU vlastní zkapalněný zemní plyn, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politický. USA schválily koncem loňského roku obranný rozpočet, do kterého zařadily sankce proti společnostem, jež se účastní výstavby plynovodu Nord Stream 2. Výstavba byla pozastavena, protože švýcarská společnost Allseas, která kladla potrubí, hned zrušila práci.