Bývalý velvyslanec upozorňuje na to, že kvůli náporu jiných aktuálnějších událostí novináři až teď začínají věnovat pozornost islámskému problému, na který se však nikdy nesmí zapomínat.

„Ve víru spekulací, jak se něco podobného mohlo stát, si analytici a novináři vzpomněli i na zdánlivě mrtvý Islámský stát, respektive na jeho nového chalífu al-Kurajšiho, který na podzim loňského roku

nahradil svého zabitého předchůdce al-Bagdádího. Ten se v severní Sýrii odpálil na útěku před komandem armády USA,“ uvedl Bašta.

Smrt tohoto chalífy byla podle diplomata zcela neopodstatněně považována většinou politiků za faktický konec nebezpečí, které tzv. Islámský stát představoval pro Blízký východ a Evropu. „Obávám se, že přílišný optimismus není na místě. Jmenování al-Kurajšiho může znamenat kvalitativní zlom a přesměrování aktivity džihádistů do jiné oblasti,“ varuje Bašta.

Zmínka o životopisu al-Kurajšiho

Nový chalífa může podle něj představovat ještě větší nebezpečí, protože na rozdíl od všech svých předchůdců není Arab, ale Turkmen, jehož pravé jméno je Amir Muhammad Abdul Rahman al Mawli al Salbi.

„Narodil se kolem roku 1976 na severu Iráku poblíž Mosulu. Al Sabli vystudoval na místní univerzitě islámské právo, pak se stal důstojníkem v armádě Saddáma Husejna a členem socialistické strany Baas. Po svržení iráckého diktátora v roce 2003 se Amir stal přívržencem radikálního islámu, vstoupil do irácké odnože Al-Kajdy. Zabýval se výukou náboženství a právem šaría. Záhy (2004) byl zatčen a internován ve filtračním táboře Camp Bucca, zvaném inkubátor džihádu. Tam se sblížil mimo jiné s al-Bagdádím. Po propuštění z vězení s ním dále spolupracoval až do roku 2014, kdy se al-Bagdádí stal chalífem Islámského státu,“ popisuje Bašta životopis nového chalífy.

Jak následně vysvětluje diplomat, měl al Salbi v různých obdobích různé přezdívky. Tak například nejprve získal kvůli svému náboženskému vzdělání přezdívku Profesor. Následně již ale byl přejmenován na Ničitele.

„V rámci IS se zabýval bojem s nevěřícími a málo věřícími. Kvůli jeho metodám jej záhy překřtili na Ničitele. Jeden z největších zločinů Islámského státu, genocida Jezídů, je především jeho zločinem. Pět dlouhých let profesor – hrdlořez rozséval v Iráku a Sýrii hrůzu a smrt. V loňském roce asi dva měsíce před svou smrtí jej al-Bagdádí označil za svého nástupce, přestože al Salbi jako Turkmen nepochází z rodu Mohamedova jako jeho předchůdce,“ zdůraznil Bašta.

Hlavní důvod k obavám

Jakási cizorodost ani nemohla podle Bašty mít velký význam, jelikož al-Kurajši má jinou zásadní přednost, respektive může jako chalífa oslovit sunnitské věřící hovořící turkickými jazyky.

„Těch je přes 150 milionů, asi polovina žije v sousedním Turecku, ostatní hlavně ve Střední Asii. Pokud by se mu podařilo přenést aktivity Islámského státu do tohoto prostředí, svět bude mít další vážný problém,“ domnívá se diplomat.

Pokud Islámský stát ve své nové podobě uspěje v Turecku, hrozí Evropě podle Bašty „ten nejhorší možný scénář“.

„Bohužel, vyloučit se to nedá. Až do počátku tohoto týdne bych řekl, že je to stejně nepravděpodobné jako možnost výbuchu desetiny ekvivalentu atomové bomby svržené na Hirošimu v bejrútském přístavu,“ uzavřel celou věc bývalý český diplomat Jaroslav Bašta.