Vysvětlil, že látka sama o sobě nemohla explodovat.

„Byl tam nějaký vnější důvod. Možná jiskra, možná úmyslné zapálení, výbušné zařízení. Byl tam nějaký vnější detonátor,“

vysvětlil kapitán.

Na otázku, zda ledek mohl během let od zabavení libanonskými úřady ztratit své vlastnosti, kapitán odpověděl, že byl hermeticky uložen.

„Jde o to, že ledek byl ve dvou pytlích - hermetickém polyethylénovém, který byl ještě umístěn v dalším pytli - polypropylenovém, nebo tak nějak, takovém pevném, plastovém. Vzduch ani voda se do něj nedostaly,“ ujistil.

Libanonská tragédie

K výbuchu došlo v úterý v oblasti přístavu Bejrútu. V důsledku výbuchu byly poškozeny budovy v polovině města. Počet obětí přesáhl 150 lidí, více než 60 je pohřešovaných, několik tisíc bylo zraněno. Jednou z obětí incidentu je generální tajemník libanonské nacionalistické strany Katáib Nizar Najarian. Lehce zraněna byla i premiérova žena, dcera a několik poradců.

Výbuch také poškodil polovinu městských budov. Tlaková vlna například vyrazila okna i na mezinárodním letišti. Německé Geologické výzkumné centrum uvedlo, že bejrútská exploze vyvolala otřesy o síle 3,5 stupně a byla citelná a slyšitelná až na Kypru, který je od Libanonu vzdálen přes 200 kilometrů. Libanonská vláda vyhlásila tři dny smutku za oběti tragédie.

Podle předběžných údajů bylo příčinou výbuchu nesprávné skladování 2 750 tun dusičnanu amonného.

Libanonské úřady zadržely již v roce 2013 nákladní loď Rhosus. Později zabavili náklad dusičnanu amonného. Po zadržení lodi se někteří námořníci mohli vrátit domů a někteří - kapitán, hlavní mechanik, třetí mechanik a bootsmann - zůstali na lodi.

Vrátit se domů se jim podařilo téměř o rok později. Podle Prokoševových slov byl ledek po jejich odjezdu vyložen z lodi.