V dřívějších dobách se v EU rozdělovaly jen dotace, teď už se mají rozdělovat i uprchlíci. Zatím jsme jich hypoteticky vyfasovali jen pětistovku, za chvíli jich ale budou nejspíš desetitisíce. Máme se na co těšit. V tuhle chvíli šlo pouze o jediný program, kdy v „banku“ bylo jen 20 tisíc lidí. Ovšem u břehů Itálie jich každoročně přistane mnohem víc, takže skutečné přerozdělování teprve začne. Podle europarlamentního šéfa Schultze jsme prý nesolidární, jelikož uprchlíky přijímat nechceme. Problém ovšem je, že když sousedovi právě hoří dům, nemá smysl si solidárně podpalovat vlastní. Smysl by mělo začít hasit, ale to by vyžadovalo hledat příčinu problému a něco s ní udělat.

Donald Tusk

K migraci v dějinách samozřejmě docházelo prakticky neustále. Je celkem logické, že když žijete v chudé zemi, máte silný motiv začít nový život na lepším místě. Kdo by chtěl žít v rozvrácených státech jako Somálsko nebo Súdán? Asi se těžko někomu divit, že chce z podobné bídy odejít. Ovšem dokud se stěhují jednotlivci, dá se situace zvládnout. Problém nastává ve chvíli, kdy se dají do pohybu miliony.

Stabilní příliv statisíců nemůže Evropa dlouhodobě zvládnout. Nejsme tak bohatí, abychom nádavkem uživili ještě celou Afriku. A co by způsobil příchod zástupů přistěhovalců z diametrálně odlišného kulturního prostředí, to není třeba komplikovaně vysvětlovat. Bez znalostí jazyka a v kulturně cizí zemi by přistěhovalci vytvářeli uzavřené komunity, jak je už teď známe ze západních zemí.

Kvóty tedy těžko mohou být řešením problému, dokážou ho jen oddálit. Loni v EU požádalo o azyl přes 600 tisíc lidí. Pokud tohle číslo poroste současným tempem, pak je „výbuch“ jen otázkou času, bez ohledu na to, jak si je jednotlivé země budou přerozdělovat.

Kaddáfí byl nepochybně zločinec, ale dalo se s ním dohodnout, aby držel migraci na uzdě. Nicméně my jsme si ho s velkou slávou vybombardovali, a teď se nestačíme divit. Dneska jsem se dočetl, že EU zvažuje vojenskou misi v Libyi, aby potápěla lodě pašeráků lidí. Libyjci by to prý považovali za akt války. Takže se možná bude válčit znovu. No není to kouzelné?

Američani zase vesele dmýchají do Sýrie. Dá se říct, že si Západ podobnou politikou podřezává vlastní větev. Pokud budeme sami přispívat k destabilizaci Afriky či Blízkého východu, koledujeme si o průšvih. Evropa by měla mít v první řadě zájem, aby v severní Africe existovaly pokud možno fungující režimy, které by se snažily své obyvatelstvo udržet doma – nejlépe díky stabilizaci hospodářství.

Evropa by rozhodně měla Africe pomoct, je to v jejím vlastním zájmu. Ovšem ne tím, že se pokusí miliony jejích obyvatel usadit u sebe doma. Tím nepomůže ani sobě ani jim. V první fázi patrně nezbyde nic jiného než migranty hromadně vracet a dát jasně najevo, že masové přistěhovalectví nebude umožněno. Ve druhé fázi by bylo třeba zapracovat na nějaké ekonomické a politické stabilizaci klíčových afrických států. To je samozřejmě velmi dlouhodobý cíl a není tu žádné rychlé a snadné řešení. Nicméně je to důležité, aby Afričané neměli důvod pokoušet se přeplavat tu velkou louži…

Zatím se ovšem nezdá, že by podobnou vizi někdo prosazoval. Místo toho se budou státy handrkovat o kvóty, kolik si kdo pověsí na krk imigrantů. Proti tomu bude trh s emisními povolenkami hadr. Jedni budou křičet, že nápor migrantů už nezvládají, druzí budou odpovídat, že tohle je cesta do pekel. V extrémním případě by to mohlo vést k úplnému rozkolu, kdy začnou jednotlivé státy opouštět klesající bárku jménem EU, jež se pozvolna potápí ve vlnách Středozemního moře…

Zdroj: Blog autora