Vedoucí centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové profesor Beran v nedávném rozhovoru pro Forbes upozornil na dlouholetou existenci léku, který se používá pro léčbu virů a navzdory svému efektivnímu účinku proti covidu-19 zatím nebyl oficiálně nasazen. Dle jeho slov žádný z téměř 40 farmaceutických výrobců nehodlá investovat dva až tři miliony eur do nové studie věnované účinkům na covid-19.

Zajímalo nás, co by bylo potřeba udělat pro případnou registraci této látky jako léčby proti koronaviru. Dle jeho slov je nutné především potvrdit jeho účinnost u osob, které jsou PSR pozitivní pro covid. Vysvětlil nám, jak přišel do styku se zmíněným přípravkem.

Zkouška na vlastní kůži. Působení léku na imunitní systém

„Setkal jsem se s tím lékem poprvé přibližně před pěti lety, kdy mě oslovila jistá mezinárodní společnost, která provádí klientské hodnocení pro jednoho z výrobců, společnost Ewopharma sídlící ve Švýcarsku. Oslovili mě, jestli bych pracoval jako jedno z 22 center v České republice a na Slovensku, které by ten lék aplikovalo oproti placebu pro léčení lidem s jakoukoliv akutní respirační virovou infekcí. Souhlasil jsem, zařadili jsme tehdy 20 osob,“ uvedl epidemiolog. Beran se podílel na vyhodnocení těchto výsledků a zjistil, že to účinek má, zvláště u osob mladších 50 let a u osob bez chronického onemocnění.

O efektivitě Isoprinosinu se epidemiolog přesvědčil na sobě a na svém synovi, když si lék předepsal. Epidemiolog žije půl roku z roku v jihovýchodní Asii, kde dle jeho slov je poměrně vysoké riziko nakažení horečkou dengue. Právě toho využil k vlastnímu testování jeho účinku.

„Tento preparát působí na jakoukoliv infekci, vč. horečky dengue. Měl jsem ho jako pohotovostní lék. Když jsem potom onemocněl, řekl jsem si, že ho použiji. U syna to začínalo horečkou a u mě silnou bolestí hlavy a zánětem spojivek. Dával jsem si ho tři dny místo standardních sedmi a u mého mladšího syna jsem to použil v poloviční dávce, protože má jen 30 kg. Mělo to u nás opravdu krátký průběh, jenom 3 dny. Jsem to přisuzoval tomuto léku,“ vyprávěl Sputniku profesor. Navíc lék příznivě zapůsobil na dvacet lidí z domova seniorů v olomoucké Litovli.

Profesor dále vysvětlil imunitní reakci na covid, z čehož mu vyplynulo, že lék je účinný v prvních dvou liniích obrany. Zmínil, že když začal tento lék používat v roce 2015, již tehdy zjistil, že účinek má. Zásadnější studie dle jeho slov proběhly v roce 2016 a 2019 na univerzitách ve Velké Británii, kdy se ukázalo, že lék velmi dobře zvyšuje první linie obrany. Efekt vzniká mezi bílými krvinkami, takzvanými NK (natural killers) buňkami. „Tyto buňky chodí jako policajti po těle a kontrolují, zda další buňky jsou infikovány virem nebo ne. Pokud zjistí, že jsou infikovány (virus dělá značky na vrchu buňky), přijdou k té buňce, navrtají v ní dírku, napustí do ní enzym a zničí ji jedem,“ vysvětlil epidemiolog a dodal: „V prvním výzkumu ve Velké Británii se zjistilo, že když ten lék podáte, tak už za 90 min se vám zvyšuje počet NK buněk a za 5 dnů ten počet je dvojnásobný. Lék významně ovlivňuje i druhou linii obrany. Je specifická takzvanými cytotoxickými T-lymfocyty. Isoprinosine tuto větev imunitní odpovědi velmi významně posiluje.“

Americká vakcína české výroby. Bude ji rezervovat česká vláda?

Vakcínu proti současnému koronaviru postupně začali vyvíjet v Číně, Velké Británii, Rusku a dalších státech po celém světě. Zatímco vývoj účinné vakcíny celosvětově pokračuje, Česká republika se brzy stane jedním z jejích výrobních středisek. V červenci epidemiolog Roman Prymula podrobněji promluvil o výrobě vakcíny NVX-CoV2373 od americké společnost Novavax, jejíž testování a výroba se zřejmě rozjede od ledna.

V rozhovoru pro Lidové noviny Prymula řekl, že ve stejném závodě před mnoha lety vyráběla společnost Baxter lék proti pandemické chřipce. Jako stát ale ČR tehdy nezaplatila žádnou rezervaci a společnost chtěla celý objem své produkce z České republiky odvézt. Kvůli tomu se rozbouřila, zda to nelze ve prospěch státu zabavit. Ptali jsme se profesora Berana, zda by se stejný příběh mohl odehrát teď.

Pan profesor potvrdil, že v českém závodu bude probíhat kultivace na tkáňových kulturách a doplnění, adjustace vakcín by se měla provádět v Německu. „To, že určitý proces proběhne v ČR, ještě neznamená, že tady se bude definitivní produkt vyrábět. Tanky s vakcínou potom odvezou, tam se to rozplení a začne se to adjustovat do jednotlivých sčítaček s jehlou, které budou předplněné,“ vysvětlil odborník.

Česká vláda dle dostupných informací zatím nerezervovala vakcínu od americké společnosti. Dle slov profesora Berana to znamená, že zatím vyčkává, aby obdržela ten produkt dřív od někoho, kdo bude mít prokázaný dobrý účinek. „Vypadá to, že britská vakcína by mohla mít zahájenou první fázi v JARu a Jižní Americe. Říkají, že vakcínu v podstatě mají. Otázka je, jaké studie proběhly, co rozkryly. Samozřejmě Číňané jsou velmi daleko s očkovací látkou. Ministerstvo to nechce unáhlit, ale především vědět, že jistá varianta je lepší, protože má pouze jednu dávku. Jiná varianta je levnější, ale měly by se dát dvě dávky. Neviděl bych to jako špatný krok,“ argumentoval svůj názor epidemiolog.

Nákup vakcíny v EU

Česká vláda nyní vyhlíží varianty pro nákup vakcíny. Koncem července například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že již jednal se společnostmi AstraZeneka a Pfizer, které vyvíjí vakcínu.

První mu potvrdila, že Česká republika obdrží jistý počet dávek dle počtu obyvatel. Finální slovo o nákupu a distribuci vakcíny má na základě dohody Evropská unie jako celek. Vojtěch k tomu poznamenal: „Česká republika je v tomto směru malý hráč a velké nadnárodní firmy budou preferovat komunikaci s jedním subjektem.“

ČR vede vlastní výzkum na výrobu vakcíny. Nicméně finální výsledky zatím v nejbližším dohledu nejsou.  Sputnik se u profesora Berana zajímal, jak dlouho tento proces včetně přípravy testování a licencí může trvat.

„Na tom začali pracovat, ale do dnešního dne nebylo zatím nic prezentováno, ani publikováno. Myslím si, že je to běh na dlouhou trať. Neproběhla zatím fáze 1, fáze 2, natož fáze 3 vlastního klinického hodnocení. Myslím si, že jsou ještě na úrovni laboratorní přípravy této vakcíny. Není finální produkt v dávkové hierarchii, aby se vědělo, že to obsahuje takové množství antigenů nebo menší množství antigenů. Nemyslím si, že v tuto chvíli je to otázka 6 - 8 měsíců. Je to spíše otázka jednoho až dvou let. Musíte také zohledňovat výrobní kapacity. Ty my nemáme žádné jako ČR,“ konstatoval odborník.

V pokračování rozhovoru projednáme s Jiřím Beranem druhou možnou vlnu epidemie, nové kroky vlády zaměřené na testování a možnou podobu vakcíny, včetně počtu jejích dávek.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.